Modrý Pavouček

Po dlouhé době výprava na kole. V sobotu ráno jsem si naplánoval kolečko, nahrál ho do GPSky, hodil do batohu petku s vodou, dva banány a hurá ven. Cestou na Pernštejn jsem nesl kolo na zádech, brodil se po kolena vodou, bloudil po loukách, ale plán jsem dodržel. Ale uznávám, že mě to tentokrát psychicky zmohlo. Od Nedvědic už se mi vůbec nechtělo šlapat. Domů jsem ale dojet musel. Krajinu na východ od Doubravníku mám z dřívějších výprav zafixovanou jako cyklistickou smrt - pořád do kopce a z kopce, žádné odpočinkové úseky.

První prodloužený víkend ve Svratce. Poprvé po dlouhé době jsme s Maky lezli na skále. První cestou byl Mechař a byli jsme trošku vyhukaní po tom co se tady před pár lety Jobrovi stalo. Dobré to bylo.

Vezl jsem v sobotu nějaké věci na chalupu do Svratky. Vzal jsem si tenisky a před obědem jsem si narychlo proběhl pár míst co mám rád - kolem rybníka v Milovech na Blatiny, pak na Drátník, kde zrovna probíhala Lokálkovská horoškola (Zobana jsem slyšel už z dálky) a na Malinskou skálu. Drátník jsem vzal po hřebínku a docela jsem se potrápil - fučel silný vítr a jak už teď moc nelezu, tak to nešlo jako dříve, kdy jsem to v klidu přelezl i v pohorách.

Sobotní výprava do naší oblíbené krajiny za Tišnovem. Šli jsme z Louček nahoru do Kalů, pak po modré přes Husle a Jilmoví do Skryjí.

Na Vysočce se nám prostě líbí. Na chalupě teď máme net a můžu tam pracovat aniž přicházím o dovolenou. Na pár dní se za náma přijela podívat Káma s Vagoshem a Prokůpkem, která byla v sousedním Čachnově na keramickém soustředění.

Do Svratky jsme letos před vedrem utekli už podruhé. Už tam jsme jako doma. Ráno po sedmé chodím s Matýskem na procházku - první zastávkou je pekárna na náměstí, kde dělají strašně dobré hřebeny z listového těsta. Všude kolem Svratky je kvůli polomům vyhlášen zákaz vstupu do lesa, ale i tak chodím běhat. Jeden večer jsem doběhl na louky nad Herálec a přišla bouřka, otočil jsem se na místě a mazal zpátky co dech stačil - setmělo se, z nebe začaly padat proudy vody, přelézal jsem popadané stromy, vzduchem lítaly větve a stojící stromy se v silném větru výhružně nakláněly.

Blížící se vlna veder nás předminulý týden vyhnala z Brna. Sbalili jsme hromadu krámů a utekli na Vysočinu. Na chalupě ve Svratce jsme strávili první dovolenou ve třech. Užili jsme si to náramně. Ani po devíti dnech se nám nechtělo zpátky do města. Mé běhací kolečko - přes Zadní hůru k Nebožtíkovi, k Židovi a na vrchol Devíti skal, tam chvilku zevlování s výhledem na západ slunce, a pak stejnou cestou (nebo přes Herálec) zpátky.

Podzimní víkend ve Svratce. Přijeli všichni z Třince a byl to dokonalý podzimní víkend. Ráno mlha, přes den léto. Dobyli jsme vrchol Devíti skal a došlo i na lezení na Palicích - až na uřvaný oddíl Hanky P. to nemělo to chybu. Po dlouhé době jsem měl klid na procházky s foťákem.

Poslední dny naší dlouhé dovolené jsme byli ve Svratce. V sobotu bylo venku škardedě a tak jsem vyrazil do lesů. Venku nikdo nebyl a za celý den jsem potkal jednoho jediného cyklistu. Tak se mi to líbí.

Z rozpáleného Brna jsme v pátek hned po práci prchli na chalupu do Svratky. Víkend jsme si naplánovali jako “odpočinkový”, “dospávací” a “vzdělávací”. Já trávil většinu času s dobrem, tikajícím metronomem a skleničkou whisky. Bukače a Máru ale asi zklamu. Cha. Stáhnout láhev dobré skotské za den by mi přišlo jako hřích. Každý doušek je třeba náležitě vychutnat a já si ke každému přidávám duchovní cestu do míst, ze kterých chuť pochází.