Modrý Pavouček

Čtyři velikonoční dny jsme se schovávali ve Svratce. Odzimovali jsme chalupu, ve které se po zatopení začali zjevovat velcí pavouci. Bylo to s nimi veselé, hlavně v noci. Nejdelší výlet byl v neděli. Bylo teplo a celý den svítilo sluníčko. Ujeli jsme přes čtyřicet kilometrů a Adélka šlapala neskutečně. Poprvé jsme ji vůbec nemuseli pomáhat. Je dobrá.

Jel jsem vyzvednout Matýska z tábora a zpříjemnil jsem si to nocí v autě a dvěma výpravami na kole. První jsem jel v pondělí večer kolem Vírské přehrady. Neznámou krajinou, po krásných cestách. Užil jsem si to velice. K autu jsem dojel až potmě kolem desáté. Byla hvězdnatá noc, svítil měsíc, připomněl jsem si jak je to parádní jezdit potmě. Tedy až na zimu dole u Víru, myslel jsem, že zmrznu. V noci bylo jen osm stupňů. Druhý den už jen rychlá projížďka do Jimramova, abych stihl v jedenáct Matýska vyzvednout. Shledání bylo fajn, už jsme se doma na Matyho těšili.

Vezli jsme Matýska na destidenní tábor v Domaníně. Je to kousíček od Nového města a tak jsme to spojili s chalupou ve Svratce. Když jsme Matyho v sobotu v Domaníně vysadili, začínalo pršet. Když jsme dojeli do Svratky, což bylo jen pár kilometrů, přišla průtrž mračen. Pršelo a pršelo. Když jsem v noci ležel v teplé a suché posteli, polouchal déšť, který bubnoval na střechu, tak mi bylo Matyho líto. Hned první noc v neznámém prostředí, ve stísněném stanu a do toho nekonečný děšť. Druhý den už bylo lépe. Šli jsme se projít na Zkamenělý zámek.

Víkendová výprava do Čech spojená s koncertem na zřícenině Orlík. Jeli jsme bez Matyho, který zůstal zbaběle doma u počítače. Zrovna u nás byla mamka s taťkou, tak mu to vyšlo, lumpovi. V pátek večer jsme přejeli do Svratky, všude bylo plno mlhy. S Adékou jsme na noc přejeli pod Devět skal a spali jsme na našem oblíbeném parkovišti. Ubylo tam stromů, škoda. V sobotu jsme jeli do Havlíčkova brodu, kde jsme s Horizontem zahráli na narozeninové oslavě. Na ohni se tam peklo prase a brambory a byla to dobrůtka. Pak jsme přejeli k Humpolci na zříceninu hradu Orlík. Čekání na čas Horizontu bylo nekonečné, hlavně díky kapele ŠouflŠou, která ne a ne skončit. Hráli jsme pozdě v noci. Tentokrát se mnou byly věrné fanynky - Markét s Adélkou. Spali jsme na parkovišti pod hradem. Na neděli hlásili tropické vedro, tak jsme se krátce prošli po Humpolci a zamířili k vodě. Holky vybraly koupaliště v Třebíči. Po úvodním stresu s parkováním, kdy se prostor kolem koupaliště nebezpečně uzavíral, jsme vše zvládli a až do večera jsme zevlovali u vody.

Letní slunovrat a víkend ve Svratce s milými hosty - rodinkou Kryslových. Počasí vyšlo krásně. Jezdili jsme na kole, večer se grilovalo, došlo i na koupání. Vyšlo to akorát na otevírání přírodního koupaliště v Hlinsku. Opět jsem praktikoval scénář “Zavézt rodinku k vodě a rychle si něco projet na kole”. A opět jsem si připomněl, jak zrádné dokáží cyklostezky v oblasti Svitavské pahorkatiny být. Některé jsou opravdu hodně zarostlé a nepřehledné.

Na prodloužený víkend do Svratky jsme jako první vyrazili my dva s Adélkou. Bylo to fajn, zašli jsme si do Berušky na pizu, u vietnamců jsme si koupili čínské polívky a večer jsme se dívali na hororovou Koralínu. Všichni ostatní dojeli až další den odpoledne. Pro Maky s Matym jsme zajeli do Žďáru na nádraží. Vlak měl zpoždění a nudili jsme se. Poté, co Adélka objevila v nádražní kavárně zmrzlinu, jsme ji snědli tolik, až jim došla. Já jsem tento víkend dobíral antibiotika po zánětu průdušek a po pěti týdnech jsem opatrně sedl na kolo. Je to zázrak nemuset trčet doma a moci se hýbat v přírodě.

Tropická vedra ne a ne skončit. Utelkli jsme na víkend na chalupu do Svratky. Uvnitř je krásně chladno a v noci i trošku zima. Plánovali jsme koupání a ježdění na kole, ale Matýsek zalehl a z postele skoro nevylezl. Jak jsme později v Brně zjistili, dostal zápal plic. Tak jsme se spíš poflakovali a odpočívali. Já jsem si na kole projel dalších pár neznámých míst, pořád je co objevovat.

V sobotu ráno jsme zajeli pro Adélku s Markét do Svitavské nemocnice. Konečně se holky vrátily domů. Cestou ze Svitav mě napadlo projet se trošku na kole a zajet na noc do Svratky. Na chalupě byla Hanka s Františkem, ideální zázemí pro rychlou akci. Vyrazil jsem až kolem čtvrté odpoledne. Bylo smrtelné vedro, ale postupně se ochlazovalo a ke konci už byla zima. Na chalupě jsem byl kolem půl deváté - těsně před setměním. Druhý den jsem frčel zpátky. Vedro bylo větší a tak jsem plánovanou trasu trošku zjednodušil. I tak to bylo celkem 200 kilometrů v necelých 24 hodinách.

Víkend ve Svratce. Adélka nastupuje v pondělí do nemocnice, tak jsme chtěli nenáročný víkend. A protože Áďa dostala nové kolo, rozhodli jsme se pokřtít ho ve Žďárských vrších. Jeli jsme zajímavou trasu, sice kolem chalupy, ale z poloviny po neznámých cestách. Objevili jsme pěkné cesty kolem pramene Chrudimky. Zvládli jsme i koupání v rybníku Chochol cestou zpátky do Brna druhou návštěvu strašidelné sýpky Draxmoor. I tentokrát nás strašidla vylekala, ale Adélka už z toho neměla takový strach jako minule.

Květnový víkend, během kterého jsem zvládl dvě akce. Na chalupě ve Svratce se slavily narozeniny Hudečků a v Úsově u Mohlelnice jsem odhrál své první vystoupení s Horizontem. Festiválek v Úsově je nový, ale vybrali si krásné místo - kopec nad městem zvaný Křížová hora. Pořadatelé byli úžasní, kéž by se jim festival dařilo pořádat i v příštích letech. Židovské památky a staré domky dole ve městě mi udělaly velkou radost. Hřbitov mě překvapil, je hodně rozlehlý a stojí tam spoustou krásně zachovalých náhrobních kamenů.