Modrý Pavouček

Jel jsem vyzvednout Matýska z tábora a zpříjemnil jsem si to nocí v autě a dvěma výpravami na kole. První jsem jel v pondělí večer kolem Vírské přehrady. Neznámou krajinou, po krásných cestách. Užil jsem si to velice. K autu jsem dojel až potmě kolem desáté. Byla hvězdnatá noc, svítil měsíc, připomněl jsem si jak je to parádní jezdit potmě. Tedy až na zimu dole u Víru, myslel jsem, že zmrznu. V noci bylo jen osm stupňů. Druhý den už jen rychlá projížďka do Jimramova, abych stihl v jedenáct Matýska vyzvednout. Shledání bylo fajn, už jsme se doma na Matyho těšili.

Vezli jsme Matýska na destidenní tábor v Domaníně. Je to kousíček od Nového města a tak jsme to spojili s chalupou ve Svratce. Když jsme Matyho v sobotu v Domaníně vysadili, začínalo pršet. Když jsme dojeli do Svratky, což bylo jen pár kilometrů, přišla průtrž mračen. Pršelo a pršelo. Když jsem v noci ležel v teplé a suché posteli, polouchal déšť, který bubnoval na střechu, tak mi bylo Matyho líto. Hned první noc v neznámém prostředí, ve stísněném stanu a do toho nekonečný děšť. Druhý den už bylo lépe. Šli jsme se projít na Zkamenělý zámek.

Víkendová výprava do Čech spojená s koncertem na zřícenině Orlík. Jeli jsme bez Matyho, který zůstal zbaběle doma u počítače. Zrovna u nás byla mamka s taťkou, tak mu to vyšlo, lumpovi. V pátek večer jsme přejeli do Svratky, všude bylo plno mlhy. S Adékou jsme na noc přejeli pod Devět skal a spali jsme na našem oblíbeném parkovišti. Ubylo tam stromů, škoda. V sobotu jsme jeli do Havlíčkova brodu, kde jsme s Horizontem zahráli na narozeninové oslavě. Na ohni se tam peklo prase a brambory a byla to dobrůtka. Pak jsme přejeli k Humpolci na zříceninu hradu Orlík. Čekání na čas Horizontu bylo nekonečné, hlavně díky kapele ŠouflŠou, která ne a ne skončit. Hráli jsme pozdě v noci. Tentokrát se mnou byly věrné fanynky - Markét s Adélkou. Spali jsme na parkovišti pod hradem. Na neděli hlásili tropické vedro, tak jsme se krátce prošli po Humpolci a zamířili k vodě. Holky vybraly koupaliště v Třebíči. Po úvodním stresu s parkováním, kdy se prostor kolem koupaliště nebezpečně uzavíral, jsme vše zvládli a až do večera jsme zevlovali u vody.

Letní slunovrat a víkend ve Svratce s milými hosty - rodinkou Kryslových. Počasí vyšlo krásně. Jezdili jsme na kole, večer se grilovalo, došlo i na koupání. Vyšlo to akorát na otevírání přírodního koupaliště v Hlinsku. Opět jsem praktikoval scénář “Zavézt rodinku k vodě a rychle si něco projet na kole”. A opět jsem si připomněl, jak zrádné dokáží cyklostezky v oblasti Svitavské pahorkatiny být. Některé jsou opravdu hodně zarostlé a nepřehledné.

Na prodloužený víkend do Svratky jsme jako první vyrazili my dva s Adélkou. Bylo to fajn, zašli jsme si do Berušky na pizu, u vietnamců jsme si koupili čínské polívky a večer jsme se dívali na hororovou Koralínu. Všichni ostatní dojeli až další den odpoledne. Pro Maky s Matym jsme zajeli do Žďáru na nádraží. Vlak měl zpoždění a nudili jsme se. Poté, co Adélka objevila v nádražní kavárně zmrzlinu, jsme ji snědli tolik, až jim došla. Já jsem tento víkend dobíral antibiotika po zánětu průdušek a po pěti týdnech jsem opatrně sedl na kolo. Je to zázrak nemuset trčet doma a moci se hýbat v přírodě.

Tropická vedra ne a ne skončit. Utelkli jsme na víkend na chalupu do Svratky. Uvnitř je krásně chladno a v noci i trošku zima. Plánovali jsme koupání a ježdění na kole, ale Matýsek zalehl a z postele skoro nevylezl. Jak jsme později v Brně zjistili, dostal zápal plic. Tak jsme se spíš poflakovali a odpočívali. Já jsem si na kole projel dalších pár neznámých míst, pořád je co objevovat.

V sobotu ráno jsme zajeli pro Adélku s Markét do Svitavské nemocnice. Konečně se holky vrátily domů. Cestou ze Svitav mě napadlo projet se trošku na kole a zajet na noc do Svratky. Na chalupě byla Hanka s Františkem, ideální zázemí pro rychlou akci. Vyrazil jsem až kolem čtvrté odpoledne. Bylo smrtelné vedro, ale postupně se ochlazovalo a ke konci už byla zima. Na chalupě jsem byl kolem půl deváté - těsně před setměním. Druhý den jsem frčel zpátky. Vedro bylo větší a tak jsem plánovanou trasu trošku zjednodušil. I tak to bylo celkem 200 kilometrů v necelých 24 hodinách.

Víkend ve Svratce. Adélka nastupuje v pondělí do nemocnice, tak jsme chtěli nenáročný víkend. A protože Áďa dostala nové kolo, rozhodli jsme se pokřtít ho ve Žďárských vrších. Jeli jsme zajímavou trasu, sice kolem chalupy, ale z poloviny po neznámých cestách. Objevili jsme pěkné cesty kolem pramene Chrudimky. Zvládli jsme i koupání v rybníku Chochol cestou zpátky do Brna druhou návštěvu strašidelné sýpky Draxmoor. I tentokrát nás strašidla vylekala, ale Adélka už z toho neměla takový strach jako minule.

Květnový víkend, během kterého jsem zvládl dvě akce. Na chalupě ve Svratce se slavily narozeniny Hudečků a v Úsově u Mohlelnice jsem odhrál své první vystoupení s Horizontem. Festiválek v Úsově je nový, ale vybrali si krásné místo - kopec nad městem zvaný Křížová hora. Pořadatelé byli úžasní, kéž by se jim festival dařilo pořádat i v příštích letech. Židovské památky a staré domky dole ve městě mi udělaly velkou radost. Hřbitov mě překvapil, je hodně rozlehlý a stojí tam spoustou krásně zachovalých náhrobních kamenů.

Na velikonoce jsme před pomlázkou utekli do Svratky. Tam se holky cítí v bezpečí. Počasí nám vyšlo krásně, až na silný vítr, který nám komplikoval pobyt venku a na Saharský písek, který byl rozptýlený ve vzduchu a vytvářel smogovou náladu. Na autě se druhý den objevila markýza a podélníky, práce na autě se pomalu blíží ke konci. Na zahradě jsme vyzkoušeli nový gril, který máme do auta na cestování. Vše vyšlo na jedničku. Po dlouhých letech jsme na světlo vynesli ping pongový stůl, který spal v kůlně. Matýsek už hraje jak drak. Bacha na něj, hraje jak dospělý.