Modrý Pavouček

Skoro celou zimu marodíme a každého dne stráveného venku si vážíme jako zlata. Nebylo jich moc. Na příchod jara tento rok čekáme jako na smilování.

Po dlouhé zimě a nekonečném marodění se zase začínáme hýbat.

Išla Kačenka na trávu, Išla kačenka na trávu do vinohradu, do sadu, do vinohradu, do sadu (Bezobratři, album Bezobav) S melodií Kačenky v hlavě jsem se po roce vydal na běh kolem Brněnské přehrady. Cíl byl jasný - zlepšit čas a dokázat si jak jsem se za ten rok v běhání polepšil. Krásný den, ve stínu led, na sluníčku léto … výsledný čas horší než minulý rok. Ale běželo se mi dobře a nebyl jsem z toho tak unavený (nějak se ten horší čas zdůvodnit musí" >}}). Na pravém břehu jsem potkal asi deset běžců, pozdravil mě jen jeden, ostatní hleděli někam před sebe …

Deštivý pátek a plán na chladný podvečer. Tenisky, kraťasy, tričko, v kapse klíč od auta a toaleťák. Vybíhám z přístaviště po levém břehu. Hlavně šetřit síly - předčasný návrat takhle bez peněz, dokladů a mobilu by byl přinejmenším potupný. Ale jde to. Za hodinku oddechuju na mostě ve Veverské Bítýšce a za další hodnu, už po setmění, zpátky u auta v přístavišti. Velký zážitek. Akorát by to příště chtělo na takovou vzdálenost přibrat něco na pití a čokoládovou tyčinku.

Shrnutí našich jarních výprav do Brna a okolí. Vzhledem k tomu, že Maky nosí v baťohu Matýska, tak se držíme při zemi (vodě) a nepouštíme už se do žádných větších akcí. Postupně procházíme mé běhací okruhy a poflakujeme se po místech blízkých, ale neznámých.

Přišel deštivý víkend a s ním příležitost podívat se v klidu do města a okolí. Z Třince dojeli naši a tak jsme prošli všechna pěkná místa a objevili i několik nových.