Modrý Pavouček

Je páteční večer a sedím v autě, které uhání do hor kousek od mého rodného města, do Kysuckých Beskyd. Mám s sebou dobro, karimatku, spacák, něco k jídlu a samozřejmě dobré pití. Po dlouhých letech to vypadá, že se konečně podívám k Michalovi Wawrzyczkovi na chalupu. Tolikrát jsme o ní mluvili… A byl to krásný víkend. Chalupa na samotě kousek pod vrcholem Velké Rači. Autem až kam to šlo, pak dva kilometry pěšky do kopce. Nikde nikdo, tma, na nebi hvězdy. Společnost velkolepá - Martin Vitásek, Peťan z Nebor a od soboty Adam Zielonka s Maxem. Z hraní jsem měl fakt radost, z hor taky, sedět si tak u kamen, ve kterých praská dřevo, nemuset nic dělat … to mě baví.

S Maky a našima jsme se byli podívat na Velké Rači. Bylo krásně a od dobytí vrcholu nás neodradila ani vichřice, která řádila na hřebenech. Pohled do Polska a na východ Slovenska stál za to. Na dosah se tyčila hradba hlavního hřebene Malé Fatry a za ní v dálce zářily Tatry. Cesta zpátky už tak pěkná nebyla. Byla to procházka jedním velkým lesním hřbitovem. Kam jsme pohlédli a dohlédli, všude jen pařezy, koryta od traktorů a výjimečně osamocení mohykáni, kteří vše přežili.