O víkendu proběhl bluegrassový sraz u Michala na srubu na Valangách. Byla zima, pršelo, padaly kroupy, ale to nám nevadilo. Po nocích jsme hráli, před jsme čilovali (jak by řekly naše děti), spát jsme chodili s rozdedněním. Po dlouhé době setkání s Michalem a Martinem. Rád jsem poznal Thomase, který dorazil až z dalekého Dortundu. S Pavlem jsme vychytali chvíli, kdy nepršelo a bez zmoknutí jsme vyběhli na Velkou Raču. Je to zázrak, že se pár lidí sejde ve srubu mimo civilizaci, že se hraje, zpívá, povídá, v kamnech praská dřevo. Díky za to.
Číst dál ...
Po pár letech opět u Michala na chalupě. Rychlá domluva pár dní před štědrým dnem a už šlapeme temnou nocí se čtyřmi nástroji (dobro, banjo a dvě kytary) do pekelného kopce. Je to úžasné mít možnost vypadnout z běžného života na takové místo. Samota kousek pod vrcholem Velké Rače. Topíme, popíjíme, hrajme, spát jdeme až k ránu. V poledne jsme se vydali na vrchol, kde jsme si dali “polský guláš”. Fajné to bylo, díky moc za pozvání.
Číst dál ...
Je páteční večer a sedím v autě, které uhání do hor kousek od mého rodného města, do Kysuckých Beskyd. Mám s sebou dobro, karimatku, spacák, něco k jídlu a samozřejmě dobré pití. Po dlouhých letech to vypadá, že se konečně podívám k Michalovi Wawrzyczkovi na chalupu. Tolikrát jsme o ní mluvili…
A byl to krásný víkend. Chalupa na samotě kousek pod vrcholem Velké Rači. Autem až kam to šlo, pak dva kilometry pěšky do kopce. Nikde nikdo, tma, na nebi hvězdy. Společnost velkolepá - Martin Vitásek, Peťan z Nebor a od soboty Adam Zielonka s Maxem. Z hraní jsem měl fakt radost, z hor taky, sedět si tak u kamen, ve kterých praská dřevo, nemuset nic dělat … to mě baví.
Číst dál ...
