Je to k neuvěření, ale více než pět měsíců trvalo, než jsme se doma všichni uzdravili. Konečně jsme se mohli vydat do Třince za našima, na hory, je to zázrak to zdraví. Snad už teď bude líp. Já jsem si sám vyběhl v podvečer na Ostrý, prošel se pralesem Čerňavina a opět se setkal se sněhem. Nahoře napadlo deset centimetrů prašanu. V Tatrách to ještě bude na lyže. Zvládli jsme dva výlety s dětmi.
Číst dál ...
Vydali jsme se vyřídit resty, které jsme měli v Lanžhotských mokřadech. Minulý týden jsme projeli jen část, plán na dnešní den byl projet zbývající jižní část a dostat se až k soutoku Moravy s Dyjí.
Po zkušenostech z minulé výpravy jsme tentokrát vzali dost teplého oblečení. Slunečno a teplo v Brně totiž vůbec neznamená, že se setměním bude stejně teplo i jinde, navíc na kole, kde fouká vítr i za bezvětří.
Číst dál ...
Dnes je první den, kdy je povinné nosit mezi lidi roušku přes pusu a nos. Přemýšleli jsme kam zdrhout a napadly nás mokřady na jihovýchodním cípu naši republiky. Chystal jsem se tam už dlouho.
V půl páté parkujeme za Lanžhotem a jedem. Většina trasy je po krásných rovných asfaltkách, kiláky pěkně odsýpají. Nedojeli jsme až k trojmezí, to si necháme na jindy, ale i tak je to krásný kout naší země.
Číst dál ...
Vánoce bez sněhu jsme strávili napůl v Brně a napůl v Třinci. Byli jsme se podívat na Hrčavě - malé zapadlé vesničce na Česko-Slovensko-Polských hranicích a taky na Kamenitém. Lyžovat ani běžkovat se moc nedalo, na kolo taky nic moc, tož jsem si dal aspoň jeden noční výběh na Kozinec. Tolik volna a takové podmínky na kopcích, hergot kuš.
Číst dál ...
