Modrý Pavouček

Den plný cestování. Ráno přes Havlíčkův brod do Železných hor projít si pár nových míst. Na oběd přes Hlinsko do Čertoviny. Pak do Svratky zkontrolovat chalupu a uklidit na zimu trampolínu. Celý den sluníčko a jasno. Zpátky do Brna jsme to stihli ještě před setměním.

Tropická vedra ne a ne skončit. Utelkli jsme na víkend na chalupu do Svratky. Uvnitř je krásně chladno a v noci i trošku zima. Plánovali jsme koupání a ježdění na kole, ale Matýsek zalehl a z postele skoro nevylezl. Jak jsme později v Brně zjistili, dostal zápal plic. Tak jsme se spíš poflakovali a odpočívali. Já jsem si na kole projel dalších pár neznámých míst, pořád je co objevovat.

V sobotu ráno jsme zajeli pro Adélku s Markét do Svitavské nemocnice. Konečně se holky vrátily domů. Cestou ze Svitav mě napadlo projet se trošku na kole a zajet na noc do Svratky. Na chalupě byla Hanka s Františkem, ideální zázemí pro rychlou akci. Vyrazil jsem až kolem čtvrté odpoledne. Bylo smrtelné vedro, ale postupně se ochlazovalo a ke konci už byla zima. Na chalupě jsem byl kolem půl deváté - těsně před setměním. Druhý den jsem frčel zpátky. Vedro bylo větší a tak jsem plánovanou trasu trošku zjednodušil. I tak to bylo celkem 200 kilometrů v necelých 24 hodinách.

Víkend ve Svratce. Adélka nastupuje v pondělí do nemocnice, tak jsme chtěli nenáročný víkend. A protože Áďa dostala nové kolo, rozhodli jsme se pokřtít ho ve Žďárských vrších. Jeli jsme zajímavou trasu, sice kolem chalupy, ale z poloviny po neznámých cestách. Objevili jsme pěkné cesty kolem pramene Chrudimky. Zvládli jsme i koupání v rybníku Chochol cestou zpátky do Brna druhou návštěvu strašidelné sýpky Draxmoor. I tentokrát nás strašidla vylekala, ale Adélka už z toho neměla takový strach jako minule.

Květnový víkend, během kterého jsem zvládl dvě akce. Na chalupě ve Svratce se slavily narozeniny Hudečků a v Úsově u Mohlelnice jsem odhrál své první vystoupení s Horizontem. Festiválek v Úsově je nový, ale vybrali si krásné místo - kopec nad městem zvaný Křížová hora. Pořadatelé byli úžasní, kéž by se jim festival dařilo pořádat i v příštích letech. Židovské památky a staré domky dole ve městě mi udělaly velkou radost. Hřbitov mě překvapil, je hodně rozlehlý a stojí tam spoustou krásně zachovalých náhrobních kamenů.

Na velikonoce jsme před pomlázkou utekli do Svratky. Tam se holky cítí v bezpečí. Počasí nám vyšlo krásně, až na silný vítr, který nám komplikoval pobyt venku a na Saharský písek, který byl rozptýlený ve vzduchu a vytvářel smogovou náladu. Na autě se druhý den objevila markýza a podélníky, práce na autě se pomalu blíží ke konci. Na zahradě jsme vyzkoušeli nový gril, který máme do auta na cestování. Vše vyšlo na jedničku. Po dlouhých letech jsme na světlo vynesli ping pongový stůl, který spal v kůlně. Matýsek už hraje jak drak. Bacha na něj, hraje jak dospělý.

Vánoce začaly tanečním vystoupením Adélky u Salesiánů. Sešli jsme se tam celá rodina včetně babičky s dědou. Sníh, který před pár dny napadl roztál, oteplilo se a s lyžováním to vypadalo černě. Po štědrém dni se nikomu nikam nechtělo. Šel jsem se projít do Krasu a absolovoval pár kiláků probíjením se přes popadané stromy v Pustém žlebu. Nahoře nikde nic, zajímavé. Přejeli jsme do Třince. U našich je vždy dobře. A na lyžování nakonec došlo. V Polsku na Zlotem Gruni se jezdilo. Před návratem do Brna jsme stihli vycházku na Kamenitý, dlouho jsme tam nebyli. V Brně jsme jen přespali a posunuli se na Vysočinu do Svratky. Příchod nového roku jsme vítali tradičně s Kámou, Vagošem, Grétkou a Prokopem. A světe div se, na Harusáku se lyžovalo. Dva dny lyžování jsme fakt nečekali. Nakonec vše vyšlo jak mělo a svátky jsme si užili.

Vyrazili jsme na aktivní část dovolené. Jeli jsme obytňákem a vezli jsme kola. Bohužel, předpověď nám hodně pozměnila plány. Začínáme ve Svratce, kde trošku odpočíváme. Pak jedeme do Mirákula v Milovicích, ale prší, lije a bouří. Měníme plány a jedeme neplánovaně do Prahy. Děti už se tam dlouho těšily. Metro, Muzeum iluzí, Václavák, Staromák, Kampa, Čertovka, Karlův most, Holešovice. Za tu chvíli jsme toho stihli celkem dost. Večer jsme se přesunuli k Mirákulu a spali jsme na parkovišti přímo před vchodem. Ráno vstupujeme do areálu mezi prvními. Ráj pro děti i dospělé - prolézačky, podzemní tunely, houpačky, hrady, kolotoče, vodní svět, jízdy vláčkem i BVPčkem. Po šesti hodinách, chvíli před zavíračkou, vycházíme úplně unavení. A opět jsme museli změnit plány. Místo plánovaných Krušných hor, kde mělo fakt hodně pršet, jedeme do Českosaského Švýcarska. Zaparkovali jsme v podvečer v hezkém kempu “U Ferdinanda”.

Začaly prázdniny. Markét a děti se na týden přestěhovali do Svratky. Já jsem chodil do práce, ale během dvou svátečních dní jsem se na chalupu zajel podívat na kole. Bylo z toho pěkných 200km ujetých za dva dny. Navíc jsem obě cesty naplánoval přes neznámá místa. Objevil jsem tak nádhernou kopcovitou krajiny nad Vírem kolem Olešnice.

Na podzimní prázdniny našich dětí jsme vyjeli na chalupu do Svratky. Tento rok jsme tam moc nejezdili. O to více jsme se těšili, že si to během pěti dní vynahradíme. Z Třince dojela, s malým zpožděním kvůli porouchanému autu, celá rodinka. Druhý den dorazila Markét z Brna a tak jsme se nakonec všichni sešli. Počasí bylo úžasné - teplo, sluníčko, modré nebe, barevno. V Brně bylo celou dobu zataženo a mrholilo. Zašli jsme na prohlídku do Čertoviny a na Karlštejn, na kterém jsme museli obsluze vysvětlovat jak se dělá Vídeňská káva. Já jsem si pěkně zajezdil na kole. Musím konstatovat, že jsou mi Žďárské vrchy malé. Na pořádné vyjížďky už musím za jejich hranice.