Modrý Pavouček

Všichni zdraví. Po měsících střídavého churavění nezvyklý stav. Bylo třeba toho využít a vyrazit na cesty. Jeli jsme dodávkou, bez kol, na výpravu po Čechách. Hlavní cíle vybraly děti, my jsme to s Markét jemně doplnili o další místa tak, abychom se vyhnuli dlouhým přejezdům. Prošli jsme si Tábor, vylezli na věž, popovídali si se starým pánem, který ve věži prodává zajímavé věcičky a jako sladkou tečku jsme navštívili muzeum čokolády. V podvečer jsme zaparkovali pod horou Blaník a vylezli jsme nahoru na vrchol. V noci byla zima, ráno byl na autě led. Druhý den jsme chodili po Praze. Dost nás to zmohlo, nachodili jsme přes deset kiláků. V Letňanech jsme dětem nakoupili drobnosti na památku a po setmění jsme zaparkovali pod hradem Houska. Čekali jsme strašidelnou noc, ale nic. Jen ráno hlídač, prý jsme se nenahlásili k přespání. Houska děti mírně zklamala, protože čekali setkání s nadpřirozenými jevy, tak jako všichni youtubeři, které sledují. Jen ať vidí jak to na světě chodí. Po obědě v Doksech jsme stihli Bezděz těsně před zavřením. Povídání s šermíři a zkoušení mečů bylo fajn. Proběhl i výstřel z děla směrem k Housce. A aby hradů nebylo málo, večer jsme přejeli k hradu Sion. Spali jsme tam na krásně odlehlém místě s dvojičkou Švýcarů. Poslední den byl návratový. Prošli jsme si Sion a památky v okolí a vydali se na cestu domů. Krásný výlet.

Na den do Prahy. Rychlé rozhodnutí a jelo se. Pár pokusů v minulosti selhalo kvůli nemocem (ubytování jsme museli vždy zrušit). Nejdříve jsme se šli podívat na galerii audiovizuálního umění “Lumia”, kterou objevila Markéta. Bylo to zajímavé a díky brzkému příchodu tam bylo málo lidí, což je u takovéto interaktivní expozice důležité. Pak jsme se prošli po staré části města. Na oběd jsme zašli do Ořechovky ve Střešovicích. Objevili jsme tam úplnou náhodou skvělou Indickou restauraci. Obsluhovali nás tam jak krále - např. před jídlem každému přinesli horkou žínku na umytí rukou a na klín nám dali velký bryndák. Matýsek byl štěstím bez sebe. Petřín jsme vzdali těsně před cílem (dětem se na rozhlednu nechtělo), ale i tak to bylo fajn. Prošli jsme toho docela hodně.

Jel jsem vlakem do Prahy, šel pěšky přes Staré Město, sáhl jsem si na domy, které jsem kreslil, přešel jsem vodu a došel až nahoru nad Smíchov, kde jsem sedl do Kodiaqa a krásnou cestou přes Svratku dojel domů do Brna.