Víkend na kole. V sobotru jsme se společně s Kryslovýma vydali na cestu kolem Dalešické přehrady. Čekal nás hned od začátku náročný terén plný kopců, ale děti vše statečně zvládaly. Nezastavily nás ani klády přes cestu. Co nás ale zastavilo byl defekt na Adélčině kole. Neměli jsme lepení a tak jsme se strategicky rozdělili na dvě skupiny. Skupina A jela dál, skupina B se vracela zpět na rozcestí, a já jsem frčel zpět na start pro auto.
Číst dál ...
Adélku bolelo břicho a Maky s ní trpělivě trávila víkend doma. My s Matýskem jsme neodolali a byli jsme venku. V sobotu jsme dojeli za Odvárkama do Sloupu, ale pršelo a lilo, všude bylo mokro a bahno. Tak jsem vzal Matýska s Čendou a podívali jsme se do Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Kdyby se Čendovi nechtělo od půlky prohlídky čůrat a nebyli oba zmrzlí jak osiky, bylo by vše super :-). Noc ze soboty na neděli jsme strávili napůl v nemocnici, ale vše dopadlo dobře, žádné slepé střevo se nekonalo.
Číst dál ...
V sobotním deštivém ránu jsem zaparkoval ve Sloupu. Z auta jsem místo lezeckého báglu vytáhl kolo a vyrazil na sever s cílem podívat se až na Bouzov. Trasu jsem si doma poctivě naplánoval tak, abych jel jen terénem a asfaltky i vesnice co nejvíce objížděl.
Projel jsem celým Konickem a na Bouzově jsem toho měl celkem dost. Nejelo se mi vůbec dobře, asi ještě nějaké doznívání chřipky, která nás teď doma trápí.
Číst dál ...
Tak jsme s Tomáškem vyrazili za odpoledním lezením. I přes to, že neustále zdržoval (např. musel mě zavést domů pro věci, které jsem neměl s sebou nebo mě musel vést až do Líšně vyzvednout auto, …), dorazili jsme do Krasu před pátou. Oba jsme doma zapomněli maglajz a po dešti bylo trošku vlhko. To nás ale nemohlo rozhodit a pro lezení jsme schválně vybrali nejoklouzanější cesty na Hřebenáč. A šlo to celkem pěkně.
Číst dál ...
A další odpoledne ve Sloupu
Číst dál ...
Mé nekonečné pokusy v cestách za hřištěm. Vylezu to někdy?
Číst dál ...
