Modrý Pavouček

Legendární bluegrassový festival se nakonec konal a my jsme hráli v sobotu dopoledne. Hlásili déšť a taky že pršelo. A ne málo. Všude spousty bahna, nebylo si ani kde sednout. Do toho lidé ve stanech, v gumácích, v botech a kalhotech od bahna až pod kolena. Těsně před hraním jsme měli zkoušku a ze zkoušky doslova poklusem rovnou na pódium. Kromě veřejné zkoušky ve Vojtěchově to bylo první velké koncertování s Loes. Kapela hraje krásně. Musím začít aspoň trošku cvičit. Jako přídavek jsme dávali mého oblíbeného Kondora v …, ty unisono části všech nástrojů včetně basy jsou super. Nikdy dříve by mě nenapadlo, že někdy budu hrát na Banjo Jamboree se Svaťou a navíc tuhle skladbu.

Poslední letošní hraní SKBandu proběhlo na obrovském festivalu Starý Dobrý Western na přehradě Bystřička. Bylo strašné, opravdu strašné, vedro. Spal jsem pod širákem a v noci se tak ochladilo, asi díky vodě z přehrady, že jsem ráno vyrazil běhat po okolních hřebenech. Vedro mě ale dostihlo a dobíhal jsem úplně zmožený. Hraní na scéně U Mokrošů bylo super, sice vedro, ale hráli jsme před The Vacuum Ball a měl jsem z této části dne velkou radost.

Příjemné hraní v malé horské vesničce na hřebeni Javorníků. Byli jsme jediná bluegrassová kapela celého festiválku. Škoda, že nebylo více času na průzkum okolí, v tom vedru se mi moc nechtělo. Do Pulčín musíme někdy vyrazti s dětma, moc pěkné místo. https://www.youtube.com/watch?v=A5UY7RfOEPE

Jsem moc rád, že jsem si mohl s SK Bandem zahrát na Ostrém - na místě, kde kdysi celé mé muzicírování začalo. Společnost to byla vskutku vybraná, The Jumber Cables a Red And White. Díky Lukášovi, že to vše tak pěkně zařídil.

Ne celých deset dní jsme se odstěhovali na chalupu do Svratky. Dovezli jsme novou trampolínu a stala se velkou atrakcí, i děda František si tajně zaskotačil. Víkend před návratem do Brna se sešla celá Brněnská rodina, bylo to fajn.

Na víkend jsme s SKBandem vyrazili na nejstarší slovenský bluegrassový festival do Hornej Poruby. Vše se odehrávalo v krásném přirodním amfiteátru nad vesnicí, kam se člověk podíval viděl jen stromy, kopce, skály a muzikanty propadlé peklu bluegrassu. Hráli jsme v pátek pozdě večer a bylo to skvělé, nedaleko pódia hořel oheň a dým sem tam prošel přes nás, romantika. V sobotu jsem šel běhat, sice nevyspaný a s jemnou hladnikou alkoholu v krvi, ale ty krásné kopce a louky kolem, to bych si vyčítal, kdybych celou dobu proseděl dole u piva. Zmohlo mě to pěkně, těšil jsem se, že si lehnu a celý zbytek soboty budu spát. Místo spaní mě ale čekalo zkoušení a další nečekané vystoupení (místo Candy Floss). Tož ale zvládli jsme to. Dobré to bylo.

Nová Seninka ožila na víkend zvuky bluegrassových nástrojů. Blanka a Boris Preisslerovi pořádali další ročník hudebního setkání Na konci světa. Osm kapel, penziónek plný muzikantů, večerní koncerty a jamování ve dne v noci. V sobotu se konal společný koncert v místním kostelíku - to byl zážitek, krásná akustika, vitráže, má slabost pro temná místa, no líbilo se mi to. A k tomu super počasí a běhání s Ladinem. Náročný víkend to byl.

Další rok s SK Bandem je za mnou. První hraní bylo ve Stodole u Hranic na Moravě, největší bylo Banjo Jamboree a poslední byl Jam v Boskovicích.

Konečně se Maky dostala i dětma na jedno z vystoupení SK Bandu. Na Bluegrass Džem do Vyšních Lhot dorazili i naši, Jana s Leškem a Sofi s Eli. Cestou do Brna jsme si užili podvečerní náladu ve Štramberku, máme to tam rádi.

Jaro a začátek léta ve Svratce.