Modrý Pavouček

Poslední koncert sezóny v Mohelnicích. Bývalý Mohelnický dostavník se teď jmenuje FoklFest. Je to obrovský festival, hraje se na dvou scénách, všude je spousta stánků, lidí, stanů, aut … takový pěkný mumraj. Hráli jsme v hlavním čase, hned po skvělé dvojce “Zenkl and Kozák”. Není to moc příjemné, když člověk hraje po někom tak dobrém. Tentokrát jsem nedomyslel oblečení a na pódiu mi byla hrozná zima - ta světla co vždy tak hřejí byla hodně vysoko a nehřála vůbec. Tentokrát je výjimečně k dispozicí i záznam celého vystoupen í. V noci po hraní jsem frčel do Svratky hledat foťák, který jsem ztratil. Zázrak, foťák se našel, ležel na zemi před chalupou, nikdo ho za tři dny nevzal. To jsem si oddechl. Byl hodně drahý.

Jednodenní rodinná akce v Lukách nad Jihlavou, kde se konal malý festiválek Whiste Stork pořádaný Kamarády Balkánského ranče. Bylo vedro, děti se trošku nudily, ale hrálo se krásně. A navíc, chvíli po nás nastupoval Roman Horký s Kamelotem, škoda, že jsme museli jet domů. Ale prý jsme se líbili více než Kamelot.

Akce, která by se dala nazvat “Co se dá stihnout za jeden víkend”. V pátek jsme se s dětmi přesunuli k našim do Třince. V sobotu dopoledne jsme se s Markét vydali na Slovensko. Přes Žilinu a Bánskou Bystricu jsme, naštěstí bez kontrol na hranicích, dorazili do Španie doliny - místa konání festiválku Špangrass Fest. Já jsem rovnou naběhl na zkoušku s kapelou, ale v podvečer bylo dost času na procházku. Kdysi se všude kolem těžil cín a okolní kopce jsou prošpikovány štolami. Jedna z nich dokonce vede skrz kopce do sousední doliny - kdysi se to prý dalo projít za 45 minut (po modré značce horem to je přes dvě hodiny). Večer jsme s SK Bandem odehráli vystoupení jako hlavní kapela večera. Vtipný byl pán, který se během vystoupení dostal na pódium a museli ho polonásilím odvést, chystal se skočit do publika. Zázemí pro muzikanty bylo super, dostali jsme guláš, špízy, pivo, samé dobroty. Druhý den jsme s Loes vyrazili na výlet. Popojeli jsme autem do Starých hor a šli nekonečným stoupáním na Majerovu skálu. Úžasné místo. Nakonec jsme stihli konec narozeninové oslavy u našich i vlak na Třineckém nádraží, kterým Loes pokračovala do Prahy. V neděli večer jsme byli zpátky v Brně. Uff. Prostě akční víkend.

Páteční vystoupení v Bluegrass Theatre v Metylovicích jsem spojil s výpravou na kole do Beskydských kopců. Hráli jsme v pátek večer a po koncertě jsem dojel k našim do Třince přespat. Hned ráno jsem vyrazil na kole směr hory. V plánu byl průzkum několika neznámých míst. Především jsem se chtěl podávat na Gruň. Tak známé místo a já tam nikdy nebyl. A taky mě zajímala část hranice mezi Bumbálkou a Bílým křížem.

Když jsem před čtyřmi lety začínal hrát se Svaťovou kapelou, měli jsme první vystoupení právě na tomto malém festiválku. Bylo to tehdy mé první veřejné vystoupení vůbec a dost jsem to prožíval. Hraje se v přírodním areálu za stylovou indiánskou hospodou U posledního mohykána a všude kolem jsou louky a lesy. Tentokrát hodně pršelo a tak, stejně jako na všech festivalech, bylo všude plno bahna a vody. Hraní bylo fajn, lidem se to líbilo, dvakrát jsme přidávali. Do galerie jsem tentokrát přidal pár fotek Zdeňka Koutného, který nám udělal pár krásných fotek.

Byli jsme pozváni, abychom zahráli v Blansku na zámku jeden z koncertů Muziky pro Karolínku. Logistika kolem hraní byla veselá. Loes jela zpožděným vlakem z Prahy, s kontrabasem a kytarou. Já jsem ji převezl autem z Brna do Bílovic, kde jsme měli zkoušku v plné sestavě, ale nebylo moc času. Tak jsme se rychle přesunuli do Blanska a mezi lebkami místního muzea dokončili zkoušku. Kolem se pořád proháněly Vojtkovic děti. Roztomilé bylo, že za námi Tomášek chodil i během hraní. Ale dopadlo to dobře, lidé byli spokojení, jako přídavek jsme hráli Kondora a druhý přídavek jsme nakonec odehráli bez Janči, která šla kojit. Ještě, že máme dvě zpěvačky.

Legendární bluegrassový festival se nakonec konal a my jsme hráli v sobotu dopoledne. Hlásili déšť a taky že pršelo. A ne málo. Všude spousty bahna, nebylo si ani kde sednout. Do toho lidé ve stanech, v gumácích, v botech a kalhotech od bahna až pod kolena. Těsně před hraním jsme měli zkoušku a ze zkoušky doslova poklusem rovnou na pódium. Kromě veřejné zkoušky ve Vojtěchově to bylo první velké koncertování s Loes. Kapela hraje krásně. Musím začít aspoň trošku cvičit. Jako přídavek jsme dávali mého oblíbeného Kondora v …, ty unisono části všech nástrojů včetně basy jsou super. Nikdy dříve by mě nenapadlo, že někdy budu hrát na Banjo Jamboree se Svaťou a navíc tuhle skladbu.

Poslední letošní hraní SKBandu proběhlo na obrovském festivalu Starý Dobrý Western na přehradě Bystřička. Bylo strašné, opravdu strašné, vedro. Spal jsem pod širákem a v noci se tak ochladilo, asi díky vodě z přehrady, že jsem ráno vyrazil běhat po okolních hřebenech. Vedro mě ale dostihlo a dobíhal jsem úplně zmožený. Hraní na scéně U Mokrošů bylo super, sice vedro, ale hráli jsme před The Vacuum Ball a měl jsem z této části dne velkou radost.

Příjemné hraní v malé horské vesničce na hřebeni Javorníků. Byli jsme jediná bluegrassová kapela celého festiválku. Škoda, že nebylo více času na průzkum okolí, v tom vedru se mi moc nechtělo. Do Pulčín musíme někdy vyrazti s dětma, moc pěkné místo. https://www.youtube.com/watch?v=A5UY7RfOEPE

Jsem moc rád, že jsem si mohl s SK Bandem zahrát na Ostrém - na místě, kde kdysi celé mé muzicírování začalo. Společnost to byla vskutku vybraná, The Jumber Cables a Red And White. Díky Lukášovi, že to vše tak pěkně zařídil.