Modrý Pavouček

Počasí se nelepší a tak jsme v sobotu vyrazili na krátkou procházku do Moravského krasu. Naplánovali jsme krátké kolečko kolem Rudic. Nějak jsme neodhadli počasí a Matýsek se ze začátku klepal zimou, a to už je co říct. Přes skály jsme slezli dolů k propadání - místě, kde Jedovnický potok s obrovským průtokem mizí ve skále. Pak jsme opatrně mimo značky vylezli nad propadání a po loukách a hustými lesy jsme došli ke kapličce sv. Antonína. Byla zima a tak to dnes pěkně odsýpalo, každý už se těšil do vyhřátého auta. Já jsem pak jel v neděli na kole projet mé nejoblíbenější části krasu - lesy a kopce kolem Adamova. Vracel jsem se přes Bílovice a silnice podél Svitavy byla pro auta zavřená. Podle toho co jsem cestou viděl se vylila voda z koryta a tekla přes cestu.

Slunečný nedělní den. Jeli jsme do Rudic, kde nikdo známý nebyl. Projeli jsme kolečko po zabahněných turistických značkách v okolí Jedovnic - zvládli jsme i vynášení kočárku z Rudického propadání nahoru ke skalám. V krase je krásně.

Dnes byl slunečný den. Cestou do práce jsem si říkal, že by to chtělo něco … no, a pak se ozval David a ve dvě už sedíme v autě a míříme do Krasu. Do setmění jsme stihli pět cest. Dost bylo stěny. Večer jsem procházel svůj archív poznámek, útržků a fragmentů, které si opisuji z knih nebo různě z webu. Jeden jen tak pro radost: OJEBÁVÁNÍ V HORÁCH Co si myslíte o tomdle: lezete v horách mnohadélkovou cestu a o dva tři metry uhnete z linie cesty. Zdá se vám todle jako ojeb? maťa Re: OJEBÁVÁNÍ V HORÁCH pokud myslis klasicke dlouhe cety, tak tam casto par metru tam ci sem nehraje roli. :-) Pokud nahodou ano, a uhnes nekam, tak to neni ojeb cesty, ale vetsinou tebe, neb ta cesta vede tim jednoduzsim a pokud z ni uhnes tak jsi bud v problemech a nebo rovnou v riti. Dag

V sobotu jsme na kole projeli půl krasu. Díky veselým navigačním a koordinačním příhodám jsme se podívali i do míst, která jsme vůbec neplánovali navštívit. Za vše mluví naše neobvyklé počínání v Rudicích. Ve snaze nalézt Denisu jsme s Peťanem projeli asi desetkrát kolem místní hospůdky, načež jsme sjeli dolů do propadání, vyjeli zpět nahoru do Rudic a městečko opustili na úplně opačné straně. V neděli jsme vyrazili do pro mě zatím jen hákovací oblasti - do Žlebů. Lezli jsme na Henryovce, Štěpán s Peťanem něco i na Saxině. Krasové sedmy už by mi pomalu mohly jít, ale cesta “Koutem” byla opravdovým očistcem. Nakonec jsem to expedičním způsobem vylezl, ale …. do zimy to musí pustit čistě.