Letošní Krušné hory byly mrazivé, ale opět jsem se ujistil, že jsou to asi mé nejoblíbenější hory u nás. Závidím všem, kteří to tam mají blízko. Tentokrát se našel čas na povídání s panem majitelem roubenky a dostali jsme spousty tipů a k dobru i pár zajímavých příběhů. Třeba o tom jak kdysi na povel Hitlera vznikl Sauersack spolu s detaily, o kterých se jen tak někde nedočtete. Podívali jsme se do Mariánských lázní a do Soos na bahenní sopky. Na kolo bylo celou dobu dost zima. S Matym jsme zvládli jen jednu vyjížďku. Bahno po těžbě ho odradilo, trefili jsme špatnou cestu a brodili jsme se doslova po kotníky. S Maky už nám to vyšlo lépe a žádné bahno se nekonalo. Třetí vyjížďku jsem jel sám. Sice sluníčko, ale jen tři stupně nad nulou. Chaloupka byla úžasná, příští rok jedeme zase.
Číst dál ...
Úžasných pět dní v krásné chalupce v dalekých Krušných horách. Jeli jsme dvě rodiny, vzali jsme si kola a projeli jsme spolu s dětmi spousty míst v okolí Přebuzi. Jeden den jsme sjeli dolů do podhůří a z Karlových varů jsme se vydali na hrad Loket. Krušné hory opět zabodovaly. Pomalu, ale jistě se z nich stávají mé nejoblíbenější hory naší republiky. Jsou pořád pozapomenuté, málo obydlené, plné starých domů a chalup. Škoda, že jsou tak daleko.
Číst dál ...
Z Terezína (viz předešlý článek) jsem popojel do kopců, které jsou vidět přes zdi pevnosti. Je to České středohoří a protože do setmění zbývalo pár hodin času, vyběhl jsem (doslova) na nejvyšší horu Milešovku. V chatě na vrcholu jsem byl sám, dal jsem si párek a zase jsem seběhl dolů. Jen jsem sedl do auta, začalo pršet. A pršelo a pršelo. Na noc jsem vyjstoupal nahoru k Božímu daru. Spal jsem kousek od bývalého dolu Eduard. Pršelo celou noc.
Číst dál ...
