Modrý Pavouček

Dlouho plánovaná výprava za naší oblíbenou muzikou. V pátek jsme spěchali přes celou republiku na sever do Tančírny v Rychlebských horách. Zvládli jsme vyrazit včas, objet kolonu před Lipůvkou, projeli jsme zavřené Hanušovice, odstáli jsme si havárku auta s vlakem před Brannou. To vše, abychom stihli veřejnou zkoušku Letní Kapely. Krásná muzika v dokonalém prostředí. Spali jsme klasicky v sedle Travná. V sobotu jsme se toulali kolem polského Mezihoří (Miedzygorze). Kostelíky, vodopády, skály, vše jsme prošmejdili. Trapně jsem si naběhl s jedním bavorákem, který se proháněl mezi lidma snad stovkou. Ale dobře to dopadlo. Do čech jsme jeli přes sedlo Adam v Orlických horách. Před rokem s Matýskem spali. Tentokrát jsme si jen uvařili kafe a jelo se dál směr Polička. Večerní minifestiválek, který pořádali kámoši neměl chybu. Jedna kapela lepší než druhá, dětem se to líbilo více než páteční Letní kapela. Dorazil Pája s dětma, taky Janča a v publiku seděl Robert Křesťan a Luboš Malina z Druhé Trávy. Většina lidí (samí muzikanti) se tam znala navzájem. Takové akce mě baví. V noci jsme přejeli pod Devět skal. Krásná noc, nebe plné hvězd. V neděli už jen krátká procházka přes Samotín a Drátník. Akce to byla vydařená, jen (pro mně) trošku náročná na logistiku.

Do Svratky jsme přejeli přímo z Jeseníků, kde jsme tábořili na chatce Božence. Zůstali jsme tři dny a většinou času jsme proflákali. Maty s Adélkou byli přímo posedlí trampolínou a v kombinaci s malým bazénkem si naprosto vystačili. Já jsem si každý den dal padesát kiláků na silničce a zjistil jsem, že je to snad i hezčí než jezdit po lesích na horském kole. Provoz mimo hlavní tahy je minimální a díky loukám a dalekým výhledům má člověk pořád na co koukat. Nádherný kraj a spousta nových míst, které jsem za ty tři dny projel. Musím teda uznat, že je to tady trošku kopcovatější a kilometry nenaskakují tak rychle jako jinde.

Ne celých deset dní jsme se odstěhovali na chalupu do Svratky. Dovezli jsme novou trampolínu a stala se velkou atrakcí, i děda František si tajně zaskotačil. Víkend před návratem do Brna se sešla celá Brněnská rodina, bylo to fajn.

Do Svratky jsme letos před vedrem utekli už podruhé. Už tam jsme jako doma. Ráno po sedmé chodím s Matýskem na procházku - první zastávkou je pekárna na náměstí, kde dělají strašně dobré hřebeny z listového těsta. Všude kolem Svratky je kvůli polomům vyhlášen zákaz vstupu do lesa, ale i tak chodím běhat. Jeden večer jsem doběhl na louky nad Herálec a přišla bouřka, otočil jsem se na místě a mazal zpátky co dech stačil - setmělo se, z nebe začaly padat proudy vody, přelézal jsem popadané stromy, vzduchem lítaly větve a stojící stromy se v silném větru výhružně nakláněly. Zajeli jsme se podívat do Poličky, na náměstí jsme si dali bramborák a Matýska jsme uspával kroužením kolem morového sloupu. Dobře bylo.