Modrý Pavouček

Omluvili jsme děti ze školy a na prodloužený víkend jsme vyjeli na Šumavu. Ubytovali jsme se v kempu Antýgl, v samém srdci Šumavy. Je to vysoko, kolem teče Vydra a Hamerský potok a má to tam správnou horskou náladu. Ještě před setměním jsme s Matýskem podél Hamerského potoka vyběhli na Horskou Kvildu. V pátek jsme jeli podél Vchynicko-tetovského kanálu na Modravu a podél Roklanského potoka nahoru na Poledník. Těšili jsme se na dobrý oběd a zrada, neměli už nic k jídlu, jen poslední dva balíčky chipsů.

Venku udělalo se jako tehdy, když se vrátil z Kvildy v průvodě Katině. Nebe jako by se bylo otevřelo: neskonalé proudy vod lily se k zemi, bez ustání se blýskalo, že pláň i les plály modravým, zažloutlým světlem — třeskot a rachot hromu, příval deště narážející o kameny náspu, hukot vichru — taková hrůza, že hajnému vyhasl oheň v dýmce, že plaše zalétalo oko jeho k svatým obrazům, před nimiž žena jeho, dcera i malé děti na modlitbách klečely.