Modrý Pavouček

Rychlá akce odpoledne po práci. V jednu s Ladinem sedáme v Brně do auta, ve tři vybíháme z Dolní Moravy. Pomalu, ale jde to. Na hřebeni na nás čekala spousta pěkných věcí - bahno, kaluže, šutráky, mlha, zima, vítr a trošku bloudění. Na rozhledně na Klepáči jsem byl poprvé v životě. Dole v Krčmě už bylo zavřeno, ale nakonec jsme pana hostinského udolali. Já hraním na banjo, které tam měl, Laďa povídáním o letadlech. Dostali jsme pivo, česnečku i kafe a nakonec nechtěli ani zaplatit. Každopádně - zvládli jsme to. Horských běhů mám za sebou málo, vůbec jsem netušil jak to půjde. V jedenáct hodin večer usínám ve své posteli doma v Brně, abych brzo ráno sedl na kolo a jel na brigádu do Krasu. Člověk zvládne více než si myslí. Trasa na Stravě (32km, 4h 49min, 1479m)

V pátek u oběda jsme Laďou dohodli přechod Malé Fatry. Pak jsme se koukli na předpověď a bylo po přechodu. Aby nám nebylo smutno, tak jsme se večer sbalili a vyrazili na Kraličák. Malá večeře v Postřelmově a před půlnocí už si to šlapeme temným údolím Moravy k vrcholu. Šumění potoka, černé siluety stromů, jasné nebe a tisíce hvězd nad hlavou. Už mi to chybělo. Jak málo někomu stačí ke štěstí. U slona jsme postavili stan a spalo se krásně. Ráno přišla mlha a celou sobotu už jsme viděli jen na pár metrů kolem sebe. Přes Sušinu a Podbělku jsme seběhli do Horní Moravy a po poledni jsme byli zpátky v Brně. Parádní vejlet. Dík Laďo.

Po dlouhých a dlouhých letech jsem se teď o víkendu přidal k Alexovi a jeli jsme na ká pětku do Červeného potoka. Plán byl jasný a jednoduchý - já budu jezdit dva dny na kole, Alex bude zavřenej dva dny v temných kobkách muzea a v sobotu večer si, stejně jako kdysi, uděláme na ohni steaky. A jak jsme si řekli tak jsme i udělali. Alex prováděl turisty po bunkru a mně se podařilo projet na kole skoro celé Staroměstsko a Rychleby, tedy místa které jsem si kdysi oblíbil a do kterých se hrozně rád vracím. Je to kraj stvořený přesně pro mě. Všude v krajině jsou památky na dřívější osídlení - zídky prorostlé křovím, rozpadlé kapličky, hromady kamení, opuštěné křížky, staré aleje, chátrající továrny a domy …

Ze sedla nad Hynčicemi, kde jsme strávili deštivou noc, jsme sjeli do Stříbrnice a vydali se kopcem na Návrší na snídani a pak dál na zasněžený Kralličák a na pivo na Schronisko a po hraničním hřebenu do Horní Moravy na večeři a v noci dolů údolím s rumovou návštěvou všech otevřených hospod a v měsíční noci kolem K5 na louky a po probuzení po linii až na Tetřeví horu a kolmo dolů kotlem na cestu a po cestě na něco dobrého na Návrší, abychom došli zpět do Stříbrnic. Jsem rád, že jsem se s fajn lidma zase jednou podíval na všechna ta Má místa.