Modrý Pavouček

Na jednu noc do Orliček. Před setměním jsem si rychle projel červený a modrý trail na Suchém vrchu. Krásné sluníčko, které svítilo do zamlžených lesů. Na odvrácené straně Suchého vrchu byl led a zima. Po návratu před chalupou Peťa hostil náhdné kolemjdoucí rumem. Večer fajn posezení na chalupě u Lídy a spol. (další jména si nepamatuji). Návrat po půlnoci za svitu měsíce. V horní chalupě jsme spali s Peťou sami. Měl to být poklidný a samotářský víkend, ale i takhle to bylo dobré.

Jako každý rok jsem si nenechal ujít akci v Nové Senince, kterou pořádají lidé kolem kapely Vacuum Ball. Opět se sjeli muzikanti z celých Čech a Slovenska, aby vytvořili úžasnou atmosféru v této malé zapadlé pohraniční vesničce. Měl jsem s sebou kolo, takže jsem si krásně nakombinoval muziku s výlety po Staroměstsku a Klodzku. Celou dobu bylo hodně větrno a byla pěkná kosa. Poprvé jsem se podíval na novou rozhlednu co postavili Poláci na Kraličáku. A taky jsem projel má oblíbená údolí po polské straně Rychlebských hor. Je to hrůza vidět takhle zničené cesty, koryta řek a střed města Stronie Slaskie. Chudáci lidi co tam bydlí. Snad se podaří dát to brzy do pořádku.

Víkend v Orličkách. Chtěli jsme Peťovi trošku pomoct se dřevem. Ale hlavní motivací je stejně asi jako vždy setkání s fajn lidmi, muzika, dlouhé noční večírky a spousta zábavy. Já jsem se bavil už cestou z Brna. Před Svitavami mi hopla pod auto srnka - za světla, na přehledném úseku, jel jsem pomalu, vůbec jsem ji neviděl. Vypadalo to v pohodě, ale když přestalo auto topit a v kopcích nad Lanškrounem táhnout, nebylo mi moc do zpěvu. Nějak jsem to v tom dešti a potmě dohrkal až do Orliček. Naštěstí si pak auto vzal na starost místní automechanik (díky Peťo za briskní organizaci).

Matýskovi se nelíbilo na táboře a tak jsem ho místo toho vzal do hor. Nabalili jsme dodávku a vyrazili na sever. První noc jsme spali přímo ve vojenském muzeu Lichkov. Dva velké bunkry a spousty rozsocháčů jsme měli z auta na dohled. První den jsme projeli všechny traily z Polského Jodlowa. Stavili jsme se v Miedzygorze. Je to pěkné horské městečko s vodopády a starými domy. Strávili jsme tam více času než jsme plánovali. Jedno Matýskovo kolo bylo prázdné. Ještě, že jsme cestou z Brna koupili náhradní duše. Spát jsme chtěli nedaleko Severomoravské chaty, ale cestu blokovalo auto se dřevem. Selhaly i místa kolem bunkru K5. V záloze jsem měl parkoviště pod Klepáčem a tam jsme nakonec zůstali. Stály tam další tři auta a večer jsme si poslechli malý koncert jednoho táty s dcerami.

Letos jsme do Orliček přijeli v novější sestavě. Přibyl David na kytaru a Vítek na mandolínu. A protože se tentokrát nechtělo Markét a dětem, vzal jsem si kolo a přes den jsem jezdil. Obě vyjížďky po okolí byly super. Kolem obce Cotkytle se dají najít hodně zapomenutá údolí a staré domy. Takové klasické Sudety. Celá akce byla opět fajn. Počasí vyšlo na jedničku, hrálo se dobře, přišla spousta lidí z okolních chalup. Mám radost, že to Peťa pořád dělá. Díky.

Právě proběhlo víkendové soustředění slavné Brněnské kapely “Horská tráva”. Nakonec z toho byla taková malá Apalucha, protože naše ženy zůstaly doma (nemocné děti, závody dětí, jiné akce v jiných horách …). Akce proběhla poklidně, přežili všichni a hlavní účel - pořádně si zahrát - byl splněn na jedničku. Sobotní večírek byl velice vydařený, došli chalupáři z okolí, hrálo se, povídalo, jemně popíjelo, je to neuvěřitelné, ale lidé se pořád dokáží náramně pobavit i bez televize nebo mobilu. Velíké díky Lubovi za deset kilo masa, Peťovi za bečku, organizaci a chalupu na tak úžasném místě. A taky všem co se tam objevili, mám vás rád.

Letošní tradiční akce byla velice vydařená. Poprvé jsme hráli nacvičené věci v ustáleném složení a myslím, že to znělo úplně parádně. Všechno to piplání s aranžemi stojí za to. V sobotu jsme podnikli průzkumnou výpravu ke zbytkům opevnění. Hledali jsme kabelové štoly. Jednu jsme nenašli, druhou ano. Adélka s Peťou z ní zachránili dvě žabky, které by tam jinak chcíply. Díky moc Frencům za organizaci takhle suprové akce. Na viděnou zase za rok.

Do Orliček ke Frencům se nás o víkendu sjelo hodně - celá kapela a taky naši kámoši z Komína s dětmi. V plánu byla stavba kadibudky a to si nikdo nemohl nechat ujít. Zároveň to byla příprava naší horské kapely na letní akci “Orličky”. Luboš s Pájou dorazili na motorkách. Někteří chalupáři se určitě podivili. V Orličkách asi není úplně běžné, aby se po horské cestičce mezi chalupami šplhal obrovský Harley. V sobotu jsme stavěli kadibudku, v neděli jsme šli na Boudu. Z prohlídky ale všichni utekli. V podzemí byla taková zima, že nikdo (ani kluci) nechtěl pokračovat dál k objekům na prvrchu na druhé straně kopce. Příště s sebou aspoň dvě mikiny.

Z rodinné akce v České kanadě se díky Markétiným zádům stala pánská jízda do Jeseníků. Ke změně plánů přispěla i předpověď, protože na celý víkend hlásili déšť. Dobrodružství začalo už v pátek, kdy nás mapy.cz potmě a za hustého deště provedly po cestě, kterou jsem zatím nikdy nejel - ze Šternberka přes Hlásnice, Chabičov, Mutkov a Huzovou. Jeli jsme liduprázdnou krajinou a téměř krokem, protože všude pobíhaly zvířata. Spali jsme na parkovišti nad Karlovou Studánkou, hráli jsme karty a užívali si komfort auta. Venku lilo, všude byly kaluže a bláto.

Další ročník této výtečné akce, kterou pořádají Frencovi v Orličkách. Pro nás zároveň první letošní výprava naším bydlíkem. Počasí bylo chladnější, na koupání v požární nádrži nedošlo, ale vše spolehlivě zastoupila káď s horkou vodou. V sobotu jsme se s Markét a Adélkama vydali na Borůvkovou horu. Pro nás nové místo. Večírek byl super. Hrálo se, popíjelo se, děti si hrály. Pomyslnou tečkou bylo posezení v káďi se skleničkou rumu v ruce a nebem plným hvězd nad hlavou. Těším se na další rok.