Libavá
Konečně jsem se dostal na akci Bílý Kámen. Jednou za rok se díky spolku Lubavia otevřou brány vojenského újezdu Libavá pro veřejnost. Krajinou zaniklých obcí, starých křížků, kopců a náhorních planin ten den putují hordy cyklistů a pěšáků. Letos jich bylo přes sedm tisíc. Vyrazil jsem velmi brzy. Přes vstupní bod mě pustili už před sedmou a jen díky tomu jsem si krajinu užil relativně bez lidí. Kolem poledne už to bylo peklo a vícekrát už nepojedu. Tyhle davové záležitosti nejsou pro mně. Bohužel se újezd otevírá jen jeden den v roce a jiná možnost není. Ale i tak bylo krásné projet se Oderskými vrchy. Krajina je tam nádherně opuštěná. Zajímavé bylo i setkání s jednou paní pořadatelkou, se kterou jsme se dostali k Jeseníkům a nakonec z ní vypadlo, že její synové kdysi postavili chatku Berušku a dodnes se o ni starají.