Víkend strávený v sedle kola, zčásti v Jeseníkách, zčásti v Rychlebských horách. Jako základnu jsem si vybral mé oblíbené Videlské sedlo. První noc jsem tam spal úplně sám, druhou s pár dalšími auty. Za ty tři dny jsem najezdil kolem 200km převážně po neznámých místech a cestách. Konečně jsem si sjel nekonečný sjezd z Rýmařova do Dolní loučky. Taky jsme objevil krásný sjez z Rejvízu přes Chebzí do Písečné. Na druhou noc vedle mě zaparkoval Tomáš, kámoš z Brna. Seděli jsme dlouho do noci pod hvězdami a popíjeli pivo za svitu měsíce. Bylo to fajn. V neděli jsme se konečně podíval na Anenský vrch a do vesničky Andělská hora. Je to nádhera ty Jeseníky.
Číst dál ...
Nutně jsem potřeboval z města a k tomu ještě úplně vypnout hlavu. Měl jsem za sebou extra náročný týden v práci, doma i s muzikou. V pátek jsme s Horizontem odehráli koncert v Hustopečích, v sobotu ráno jsem nabalil dodávku a kolem poledne jsem už šlapal na kole na náhorní plošinu Nízkého Jeseníku. Je to krásný kraj, bez lidí, trošku zapomenutý, se spoustou starých domů, s nekonečnými výhledy a mnoha památkami na bývalé obyvatele. Ano, jsme v kraji, který patří do Sudet. Celou sobotu foukal silný vítr, který mi sebral spousty sil. Večer jsem byl dost unavený. Druhý den jsem jel lehčí trasu dole v údolí řeky Moravy.
Číst dál ...
Konečně jsem se vydal na první průzkum Nízkého Jeseníku. Z auta mě zdejší krajina vždy lákala svoji zapadlostí a zpustlostí. Kdysi tady žili Němci a, podobně jako Sudety, se z toho kraj nikdy nezapamatoval. Ve vesničkách stojí zbořené a zchátralé domy, vše je tady tak trošku pozadu. V údolích je hodně břidlicových dolů a na starších domech je často vidět krásná břidlicová zeď. Údolí jsou dlouhá a liduprázdná, v potocích hučí voda z nezalesněných hřebenů jsou daleké výhledy. Určitě bude pokračování.
Číst dál ...
