Modrý Pavouček

Nejvzdálenější místo naší cesty. Konečně jsme si užili sluníčka, krásné pláže, dlouhé vycházky po písku, ježdění na kole a klid, protože jsme nespěchali do dalšího kempu. Zvláštním znamením bylo, že s našim příjezdem do kempu vyšlo slunce (po třech dnech deště) a svítilo pak po celý zbytek našeho pobytu na Rujáně. Zůstali jsme tady tři dny. Kemp byl moc pěkný, včetně občerstvení (kebap, palačinky, zmrzliny a smažené věci) a malého obchůdku. Fajn bylo ježdění na kole - všude byly cyklostezky a téměř nulový provoz. Na nejsevernějším bodě Rujány - Kap Arkona, jsem byl dvakrát. Škoda, že nám nevyšel výlet do parku Jasmund. Do Sassnitz jsme dojeli, ale Ádi se udělalo špatně, tak jsme jeli zase zpátky. Dobré bylo, že jsme měli autobus po všech ostrovech zdarma (v ceně kempu). Využili jsme toho jeden večer s Matýskem, popojeli dvě zastávky a šli zpátky po pláži. Hodně se nám tady líbilo.

Peenemünde je malá obec na severovýchodním cípu ostrova Usedom v Baltském moři, v dnešním Německu. Stavili jsme se tam cestou na Rujánu. Hlavně kvůli mně, protože jsem věděl, že se dá navštívit několik muzeí a starou sovětskou ponorku. To jsem si nemohl nechat ujít. Během druhé světové války se tady nacházelo jedno z největších vojensko-výzkumných center nacistického Německa. Právě tady vyvinuli pod vedením Wernhera von Brauna první balistickou raketu V-2 a létající bombu V-1, které byly použity k útokům na Londýn a další města.

Krátká služebka do sídla SAPu. Všude bylo hrozné vedro - v práci, v autě, v domečku, venku. I tak jsem jeden večer vyrazil na dlouhý běh po Heidelbergu, je to krásné město. Pěkně jsem si poskládal všechny turistické cíle a za dvě hoďky jsem byl zpět u auta. Běh Heidelbergem (15km, 1h:55min)