Modrý Pavouček

Víkendové ochlazení nás nalákalo na odvážnou akci - dostat se s dětma na Praděd. A aby to bylo opravdové dobrodružství, rozhodli jsme se spát ve stanu. Zvládli jsme všechno. Náš hrad jsme postavili v kemu ve Vrbně pod Pradědem a nahoru, na nejvyšší horu jsme se vypravili v neděli brzy ráno. Ovčárnu jsme tak stihli krásně bez lidí, jen pár turistů se tam motalo. Až na pár metrů to Adélka i Matýsek zvládli nahoru a dolů - sedm a půl kilometru s dvouset metrovým převýšením.

Jsem moc rád, že jsem si mohl s SK Bandem zahrát na Ostrém - na místě, kde kdysi celé mé muzicírování začalo. Společnost to byla vskutku vybraná, The Jumber Cables a Red And White. Díky Lukášovi, že to vše tak pěkně zařídil.

Ne celých deset dní jsme se odstěhovali na chalupu do Svratky. Dovezli jsme novou trampolínu a stala se velkou atrakcí, i děda František si tajně zaskotačil. Víkend před návratem do Brna se sešla celá Brněnská rodina, bylo to fajn.

Týdenní dovolená v Českém ráji s Odvárkama. Lezli jsme po skalách, na kolech jsme projeli skoro celý Skalák, běhat jsme chodili po pohádkových pěšinkách mezi věžemi, toulali jsme se skalními městy a bydleli jsme v místě, kde se naši caparti měli jako v peřince - pískoviště, trampolína, bazén, spousty hraček. První výběh (14km) Centrem Skaláku (9km) Běh na Trosky (14km)

Víkendová narozeninová oslava v Třinci. Celý víkend se nad Jablunkovským průsmykem honily bouřky. I tak jsme si stihli zaběhat (já i Maky), zajet na radovánky do Hrádku, potkat se ségrou, dát si pivo na turistické chatě na Ostrém. přespat jednu noc na naší chalupě a zkontrolovat borůvkové plantáže. Můj sobotní běh (17,5km, 700m, 2h)

sobotu jsme konečně, po dlouhém odkládání, zajeli do ZOO v Lešné. Vedro, vedro, vedro, a k tomu hlava na hlavě. Vrátili jsme se utahaní jak koťata. V neděli jsme vzal děcka na Hády, ale moc dlouho jsme tam nevydrželi. Nebyly tam totiž žádné diamanty.

Další z povedených víkendů s Kámou a jejími prcky. V sobotu jsme lezli na Drátníku. Nechce se tomu věřit, ale začíná to jít i s tou bandou malých lumpů, kteří dole pod skálou kmitají jak čečotky. Večer jsme dali, nyní již tradiční, zastávku u Koloušků, díky za to krásné místo. Neděle patřila běhu, kolům a Kukyho lesu. Nedělní běh po skalních oblastech (25km)

Adélku bolelo břicho a Maky s ní trpělivě trávila víkend doma. My s Matýskem jsme neodolali a byli jsme venku. V sobotu jsme dojeli za Odvárkama do Sloupu, ale pršelo a lilo, všude bylo mokro a bahno. Tak jsem vzal Matýska s Čendou a podívali jsme se do Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Kdyby se Čendovi nechtělo od půlky prohlídky čůrat a nebyli oba zmrzlí jak osiky, bylo by vše super :-). Noc ze soboty na neděli jsme strávili napůl v nemocnici, ale vše dopadlo dobře, žádné slepé střevo se nekonalo.

Den po Pálavské výpravě přejíždíme do Svratky. Pod Drátníkem jsme objevili super hospůdku, jmenuje se U Kolouška a vaří tam samé dobroty. Po tom co jsme zavrhli Bukáčka, je fajn mít náhradníka. V neděli jsem klukům dělal kyvadlovou dopravu na signgle trailech - vysadil jsem kluky u lesa nad Vlachovicemi, sjel autem dolů, nabral je i s kolama a zase nahoru. Takhle několikrát dokola. Všem se to líbílo, akorát Mára trošku prskal, protože se do auta nevlezl a šlapal to vždy i nahoru.

Zatím nejdelší trek, který děti ušly. Z Mikulova jsme přejeli autobusem do Klentnice. Pak po červené pěšky nahoru na Sirotčí hrádek, na Stolovou horu a kolem Kočičí skály a Turoldu dolů do Mikulova. Něco přes šest kilometrů to bylo. V Mikulově jsme dali oběd v místním Irish Pubu, ale nic moc, drahé, malé a neměli nic s hranolkama.