Modrý Pavouček

Zrodila se nová mánie - začali jsme sbírat dřevěné turistické známky. Minulý víkend jsme koupili první dvě na Ostrém a Kamenitém v Beskydech. Tento víkend jsme objížděli Brno a okolí. Nejdál jsme zkusili indiánskou hospodu ve Vojtěchově na Konicku, ale známku neměli, musíme tam znova.

Dva dny v Beskydech. I přes velmi studené počasi jsme se vydali na dvě horské výpravy. V sobotu jsme vylezli na Kamenitý, bylo to poprvé co to obě děti vyšlapaly bez jakékoliv pomoci. Teď už opravdu nepotřebujeme žádné kočáry a nosičky. Na Kamenitém je to pořád stejné - krásné výhledy, dobré jídlo, chata vytopená ohněm z krbu. V neděli jsme se rozdělili a já s Matýskem jsme se vydali na obhlídku Čerňaviny.

Hlásili déšť, ale to nás neodradilo. S Kámou, Vagošem, Grétkou a Prokopem jsme vyrazili na víkend na chalupu do Svratky. Měli jsme kola i lezení, ale nakonec z toho byly jen vycházky. První den jsme prošli “výběrový” okruh v Toulovcových maštalích a cestou zpět jsme nakoukli (doslova) do Pekelné Čertoviny (bylo tam moc lidí a hodně draho). V neděli se počasí úplně obrátilo - svítilo slunce, nebe bylo modré, mlha se rozpustila a a tak jsme byli skoro celý den venku.

Konečně jsem se odhodlal vyrazit s dětmi do Beskyd úplně sám. To znamená naložit věci a děti v Brně do auta, urazit 200km, přežít celý víkend, znovu sbalit věci a děti a vrátit se v neděli zpět do Brna. To vše bez Markét, to je pro mně vždy velká výzva. [caption id=“attachment_8681” align=“aligncenter” width=“450”] Odjezd z brna v pátek[/caption] Vše začalo ve čtvrtek večer. Maky zmizela v keramice a já jsem zahájil přípravy na víkend odpoledním a večerním hlídáním dětí.

Přišlo babí léto. My jsme neodolali a vyrazili na chalupu do Svratky, byť s nemocnou Adélkou. Prosedět takový víkend v Brně by byl hřích. Navíc se potvrdilo, že houby ještě pořád rostou a když se to dozvěděl Matýsek, byl víkendový plán zpečetěn. [caption id=“attachment_8648” align=“aligncenter” width=“750”] Ani pád z okna ho nepoučil[/caption] Hned v sobotu se vydal děda s Matýsekm a Maky na velkou houbařskou výpravu, už mě ni nepřekvapuje, že přinesou plný košík a že se vždy objeví nějaký pěkný pravák (který vždy najde Mates).

V pátek po práci jsem dojel do Ospělova za Tomem, pomoct s bouráním domečku. Večer byla super atmosféra - ponuro, kolem lesy, v boudě voněl guláš a dobré pití (pivo a slivka), hrál se bluegrass, sešli se fajn lidi. Spal jsem ve stanu. V sobotu, po velkém bourání, jsem přejel do Svratky, kde konečně začaly růst houby - Matýsek byl v sedmém nebi.

Prosatín je místo, kde se zastavil čas. Objevil jsem to tam kdysi na kole a vůbec nic se za těch deset let nezměnilo. Dnes jsme se tam šli projít a kouknout po houbách. Líbilo se nám to.

Je tady konec léta a konečně přichází podzim. Je to mé nejoblíbenější období. Už aby se zatáhlo, přišel děšť, mlha a všechny ty ponuré věci, které k podzimu patří. Pak budu spokojený.

Maky se dočkala - vyrazili jsme k moři. Bydleli jsme ve vesničce Stará Novalja, k moři jsme to měli pár metrů a za ten týden jsme objezdili skoro všechny pláže v okolí. Super bylo potápění na plážích, které měly po bocích útesy, to nás s Matesem hodně bavilo. Moře bylo možná trošku studenější než jsme čekali, asi se to nějak promíchalo.

Ve Svratce se letošní tropická vedra přežívají mnohem lépe. Tentorkát jsme vyrazili na průzkum Velkého Dářka a lesů v okolí. Objevili jsme parádní cyklostezky a rozhodně se vrátíme. A písečná pláž je taky velké lákadlo, nemohli jsme děcka donutit k odjezdu.