Modrý Pavouček

Dalším vrcholem, na který jsme Matýska vytlačili, se stal kopec nad Vyšníma Lhotama, který pro svoji temnou minulost dostal jméno Prašivá. V hospodě bylo tradičně narváno, ale místo je to pěkné. Příště už bude Maťulda větší, takže vyrazíme bez kočáru a vydáme se po červené dál po hřebeni, třeba až na Ropičku, Kalužný a Kamenitý. Ale i tak fajn výlet. Hory jsou hory.

Maky se někde nachladila. Od ní to chytl Matýsek a nakonec jsem to od nich chytl já. Tak jsme marodili všichni tři. V pondělí už jsme to ale nevydrželi a vyrazili na Pálavu. Matýska jsem nosil celý den na sobě, takže jsme se odvážili i do náročnějšího terénu (myšlena turistická značka vedená po pěšinkách a schodech). Plánovaný přechod Pálavského hřebene z toho z logistických důvodů nakonec nebyl, ale až pořídíme sedačku na záda, vše se změní.

V neděli jsme se s Maky a Matesem zajeli podívat do Mikulova. Krásné městečko to je. Dříve zde byla jedna z nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě a i přes necitlivé zacházení v minulém století ve městě zůstala spousta židovských památek. Starý židovský hřbitov patří mezi nejhezčí co jsem zatím viděl. Horalský duch se v nás nezapře a tak jsme vytlačili kočár až na Svatý kopeček. Byl jsem v Mikulově poprvé, ale rozhodně ne naposledy.

Lednice nikdy nezklame. Tentokrát jsme prošli část městečka a prozkoumali další část obrovské zahrady. Hory to nejsou, ale máme to tam rádi.

Dva dny a dva kopce. V sobotu jsme Matesa vytlačili na Javorový, přesněji Maky vytlačila, a v neděli jsme po dlouhé době vyrazili na chalupu na Ostrém. Matýsek byl na Ostrým poprvé s rozhodně se mu tam líbilo (celou dobu spal, takže jsem mohl cvičit na dobro). Jen co začne trošku chodit, vynahradíme si čas, který jsme na chatu jezdit nemohli. Byly to dva krásné podzimní dny (až na cestu do Brna - Mates brečel a jeli jsme skoro čtyři hodiny).

Po dvou měsících od narození jsme Matýska vzali na první horskou výpravu. Cíl byl jasný už dlouho předem - chata Kamenitý. Je to nejhezčí místo v Beskydech a každý správný horal, alespoň podle mně, o takovém místě k bydlení tajně sní. Nešli jsme tentokrát po hřebeni z Ostrého, ale zvolili jsme nejkratší možnou trasu - kolmo nahoru z Horní Lomné. Vytlačit kočár byla místy pěkná dřina, ale stálo to za to.

A je tady další výlet s malým Matesem. Tentokrát do Třebíče, kde jsme se toulali starou židovskou čtvrtí a zašli na pár dobrot (domácí brambůrky a trdelník) na slavnosti k bazilice svatého Prokopa. Večer jsme jezdili s kočárem po cyklostezkách kolem Pozďatínských rybníků. Byl to první letošní výlet na Třebíčsko. Celý den jsme nad hlavou pozorovali krásné podzimní nebe. Za dva týdny je v židovské čtvrti slavnost, tak kdyby se někomu chtělo …

Blížící se vlna veder nás předminulý týden vyhnala z Brna. Sbalili jsme hromadu krámů a utekli na Vysočinu. Na chalupě ve Svratce jsme strávili první dovolenou ve třech. Užili jsme si to náramně. Ani po devíti dnech se nám nechtělo zpátky do města. Mé běhací kolečko - přes Zadní hůru k Nebožtíkovi, k Židovi a na vrchol Devíti skal, tam chvilku zevlování s výhledem na západ slunce, a pak stejnou cestou (nebo přes Herálec) zpátky.

Je tomu přesně měsíc co se Matýsek narodil. Novému životnímu stylu jsme ještě pořád úplně nepřivykli. Ach, to věčné nevyspání. Chodíme na dlouhé procházky, poznáváme všechny zapadlé kouty Žabovřesk a okolí a sem tam vyrazíme na delší výpravu. Mates přibírá na váze a co nevidět začne běhat, cha, energie na to má někdy více než dost.

Tak jsem tady. To byl ale boj než jsem se dostal ven, chudák mamka. Ale povedlo se. Tati, podej mi to banjo, chtěl bych si hned začít zkoušet základní akordy a rolly abychom spolu mohli začít co nejdříve hrát. 3410g, 51cm, 9. 5. 2013, 0:10h