Modrý Pavouček

Uplynulo šest dní a jsme zase u Ladenského mostu. Tentokrát v silnější sestavě a za mnohem hezčího počasí. Projeli podobný okruh jako minulý týden, ale dělali jsme více zastávek, kolem hospůdek s langoši prostě nešlo jen tak projet a nedat si. Jeden piknik jsme si udělali na břehu Dyje, kdy Dan rozdělal ohníček v naprosto jedinečném vařiči. Ohřáli jsme se, opekli špekáčky, sýr a chleba, a k autům jsme dorazili až se setměním.

První jarní výprava na kolech vedla do Lednického parku. Čekali jsme, že bude o něco tepleji a že se budeme hřát na sluníčku, ale aspoň v té zimě nebylo na cestách moc turistů. Plánovanou trasu jsme kvůli únavě dětí, zavřeným občerstvovnám a zimě zkrátili, ale i tak dobré. Janův hrad nezklamal a díky dvěma otevřeným stánkům s občerstvením byl pro děti největší atrakcí dne.

Krásný den si říkal o krásnou vyjížďku na kolech. Abychom si spravili chuť, tak jsme se vydali na místo, kde nehrozí žádná bahna, žádné kopce ani tlačení kola křovím. Lednice a okolí je pro pohodovou cyklistiku jak stvořená. Bylo teplo jak v létě a výběr trasy se také podařil. Polovinu trasy jsme jeli po neznámých cestách. Dokonce bylo po cestě otevřeno na třech místech občerstvení. Celá trasa pohoda, až na poslední zastávku, kde se přihodil malý karambol.

Pozdě v noci jsem dorazil ze Staroměstska, ze stavby malé Boženky. Ráno jsme nabalili kola a vyrazili na jih. Předpovídali krásný den a volba padla na kola v nekopcovaté (to je pro děti důležité) krajině kolem Lednice. Objevili jsme nové parkoviště, lepší než to kam jsme vždy jezdili. Sluníčko svítilo, lesy byly krásně barevné a vše nám hezky vyšlo. Dělali jsme dlouhé zastávky a Maky zaslouží velkou pochvalu za jídlo, které s sebou vezla.

Se silničkou (kolem s berany a úzkými plášti pro jízdu na cestách) jsem měl vždy spojený výlet na hranice s Rakouskem. Jednou jsem to jel na horákovi a nebylo to ono. Nekonečné úseky po betonu v placaté krajině, na to je silnička jako dělaná. A tak jsem vyrazil. Cesta tam byla pohodička, vítr mě jemně poháněl. Do Lednice jsem dorazil mírně unavený a v našem oblíbeném Včelařově dvoře jsem si dal smažák.

Krásný teplý den a jasný plán na výlet do Lednice. Chystali jsme se tam už několikrát. Konečně to vyšlo. Jeli jsme od Ladenského mostu, přes Janův hrad po Anglické a Ladenské cestě k Apollónovi, na Nové dvory, do Lednice a zpět k autu. Poprvé jela Adélka na kole a neuvěřitelně statečně ušlapala celých těch 12 kilometrů. Je to fajn vidět jak celá rodinka šlape a že je možné urazit i delší vzdálenost bez všech kočárů, vozíků a sedaček.

První jarní výpravu do Lednice jsme museli ze zdravotních důvodů na poslední chvíli zrušit. Druhá už vyšla. Byla to první výprava ven po nekonečném marodění - skoro dva měsíce jsme byli zavření doma a bojovali s bacily. Jako cíl výpravy jsme si dali dojít na Minaret, sehnat turistické známky a dát si něco dobrého ve Včelařově dvoře. Vyšlo nám všechno, hurá. S dětma už se dá chodit a remcají čím dál méně.

Vedra jsou pryč, dříve se stmívá, přichází mé nejoblíbenější období.

Fotky z různých akcí a výletů.

Večerní projížďka po Lednicko-Valtickém areálu. Tentokrát jsme jeli z Valtic k Novému dvoru. Krásné cesty, žádné kopce, Matýsek šlapal, nádherné večerní sluníčko, co víc si přát. Akorát ty uzavírky na silnicích - ty nás dost potrápily.