V sobotu jsme se vydali na procházku do údolí Bobravy. Cestou jsme prošli starý sad ve Střelickém lese, který znám jen z kola a už několik let si říkám, že bych se tam měl vydat v klidu pěšky s foťákem. Údolí Bobravy a most u Spáleného mlýna - tam to taky znám jen letmo - na kole to tam vždy proletím jak vítr a teprve dnes po dlouhých letech jsem měl čas si to tam trošku užít. Stmívání jsme pak prožili s Láďou a jeho rodinkou v jejich skleněném obýváku s výhledem do zahrady. Dobré to bylo.
Číst dál ...
Jeseníky se zase jednou předvedly v celé své kráse. Sluníčko a modré nebe bez jediného mráčku, vše do bíla obalené sněhem a ve svazích nepoježděný sníh. Taková nádhera. Navíc se mnou a Kámou tentokrát do Jeseníků přiletěl (doslova) v těchto končinách vzácný host Ládin, který po dlouhých letech začíná konečně zase běhat po kopcích. Vyšli jsme si s Vidláckou skupinkou na Divoký kámen a po prašanovém sjezdu dolů na Zámčisko jsme se vydali Dolem Velkého Děda na Petráky. Na Ovčárně jsme rozmrzli, zblajzli něco dobrého a vydali se zpátky na hřeben. S blížícím se koncem dne jsme došli na Vysokou holi. Mám rád tyhle večerní akce, vleky už nejezdí, běžkaři se vracejí domů a po hřebenech se rozlije noční klid. Před sjezdem po hraně Sviního dolu jsem se ještě zadíval naproti na Divoký Kámen, kde Povidláci chystali bivak, příště už spím s nima. Sjezd dolů byl krásnej. Za takových podmínek se mi do žádných jiných hor jezdit nechce, tady jsem spokojený, tady já budu furt, sem mi nikdo nelezte :-).
Číst dál ...
