Je to k neuvěření, ale více než pět měsíců trvalo, než jsme se doma všichni uzdravili. Konečně jsme se mohli vydat do Třince za našima, na hory, je to zázrak to zdraví. Snad už teď bude líp. Já jsem si sám vyběhl v podvečer na Ostrý, prošel se pralesem Čerňavina a opět se setkal se sněhem. Nahoře napadlo deset centimetrů prašanu. V Tatrách to ještě bude na lyže. Zvládli jsme dva výlety s dětmi.
Číst dál ...
Děti jsme udali na týden do Hrádku k ségře (díky), aby byl čas dodělat dodávku před velkou cestou. A když už jsme byli v Beskydech, tak jsem neodolal a ve volných chvilkách jsem sedal na kolo a vydával se na další neznámá místa. Opět jsem drandil po Polských kopcích- údolí Czarne Wisly, Ochodzita, Zloty Gron, Jaworzynka. Je to nádhera objevovat taková místa a mít to v dojezdu z domu.
Číst dál ...
Na jarní prázdniny jsme strávili u našich v Třinci. Počasí bylo úžasné - každý den sluníčko, jasno a mráz tak akorát, aby netál sníh. Tři dny po sobě jsme lyžovali v našem oblíbeném středisku Złoty Groń, které máme kousíček za hranicema v Polsku. Děti už jezdí jak draci:
A protože jsem měl s sebou i kolo, tak jsem si odpoledne, po návratu z lyží, užíval objevné výpravy na kole. Zpočátku mi na kole, hlavně po setmění, byla šílená zima, ale ke konci se výrazně oteplilo.
Číst dál ...
Vánoce byly bez sněhu, alespoň dole ve městech. Do toho nám onemocněla Adélka a na program bylo zaděláno. V Brně jsme seděli doma, jedli cukroví, hráli hry a občas jsme vyjeli s Matýskem na kolo. V Třinci už to bylo lepší, šli jsme se projít z Visalají na Bílý kříž a pak ještě na Hrčavu a trojmezí, dokonce jsme kousek prošlapávali cestu.
Číst dál ...
Vánoce bez sněhu jsme strávili napůl v Brně a napůl v Třinci. Byli jsme se podívat na Hrčavě - malé zapadlé vesničce na Česko-Slovensko-Polských hranicích a taky na Kamenitém. Lyžovat ani běžkovat se moc nedalo, na kolo taky nic moc, tož jsem si dal aspoň jeden noční výběh na Kozinec. Tolik volna a takové podmínky na kopcích, hergot kuš.
Číst dál ...
