Modrý Pavouček

Nenápadně se nám na jeden víkend nasbíraly tři akce. Začínali jsme v pátek večer na náměstí Svobody v Brně. Hráli jsme pro nezainteresované publikum a vypadalo to, že se to lidem líbilo. Na hodinu a půl dlouhé hraní nejsme zvyklí, ale hrálo se dobře. V sobotu jsme přejeli do Hradce nad Moravicí na festiválek našeho kámoše Azbesta. Pokračovalo se jamováním dlouho do noci. Potěšili nás Dudovi, kteří nás pozvali v neděli k sobě domů na řízky. Pak jsme pokračovali do Metylovic do Bluegrass Theatre, který vybudoval Lukáš Karlický a stará se, aby v Beskydech zněla muzika co máme rádi. Po dlouhé době jsem hrál i pro mamku s taťkou, bylo fajn, že se přijeli podívat. Do Brna jsem se vrátil tak unavený, že jsem souhlasil, že výjimečně půjdu na Matýskovy třídní schůzky. Seděl jsem v lavici, poslouchal, líbilo se mi jak to mají ve škole zařízené.

Jednoho ledového zimního večera se v hospůdce v Hradci nad Moravicí sešlo podivné společenství - z celé republiky se sem sjely postavičky a černými a bílými kufry roztodivných tvarů. Bluegrassový jam uspořádal můj kámoš Martin Vitásek a patří mu za to velký dík. Hrálo se, pilo se, povídalo se a bylo fajn. Kolem půlnoci se konal akční přesun na Doubravskou myslivnu - čerstvě napadlý sníh, mínus deset, v sobě pár piv a panáků, nechuť nandávat v té kose sněhové řetězy, prudký kopec a ledové koleje na neupravené cestě, zkušenosti ze zimních výjezdů na Popradské pleso přišly vhod, příslušníci naštěstí seděli někde v teple a nikoho nečapli. Ráno bylo šestnáct pod nulou a jeli jsme domů. Martine, dík.