Broumovsko jsem do teď znal jen hodně povrchně. Vše bylo vždy spojené s lezením, což znamenalo prozkoumat každý detail, téměř každé zrnko písku, nějaké věže, ale krajina kolem už byla mimo zorné pole. Tak jsem to teď trošku napravil. Přesah na polskou stranu už je u mých sudetských výprav úplnou samozřejmostí. Líbilo se mi na české i polské straně. Walbrzych má své kouzlo. Radost mi udělal jeden pán z Polska. Potkali jsme se ve skalách a hned jsme si padli do oka. Asi i tím, jak jsme předbíhali všechny turisty. Říkal, že české hory jsou nejhezčí co zná, taky že čte české knihy a že má náš národ rád. Šel přechod se spaním v lese až někam k Děčínu. Díky moc Jelenovi s Andrejkou za pozvání na “Jelenici” i za tipy na výlety v okolí.
Číst dál ...
Poslední dva dny v Polsku patřily Sudetským horám. Do Sovích hor jsme se chystali už dlouho a ležely přímo na trase od moře. Našli jsme si pěkný kemp v městečku Gluszyca. Dětem už se na kola nechtělo, tak jsme na večer s Markét vyrazili na rychlou akci do přilehlých dolin. Nakonec z toho bylo docela pěkné stoupání až na hřeben. Tam jsme objevili krásnou chatu (Andrezejowka) s malým horským kempem. Tip na příště. Ráno jsme popojeli pár kilometrů k podzemnímu městu Osowka, které bylo součástí projektu Riese. Prohlídka byla hodně upovídaná, ale mně se líbila. Podobných podzemních památek je tady v okolí více. A abychom nebyli doma moc brzy, stavili jsme se ještě v Bludných skalách, které patří do oblasti Stolových hor. Lidí hodně, evidentně se jedná ho velké turistické lákadlo. Příště koukneme jinam, podle mapy je ve Stolových horách spousta jiných, zajímavých, a méně zalidněných, oblastí. Cestou do Brna náše Polské putování skončilo. Dobré to bylo.
Číst dál ...
