Kajak s Alexem řeším už od minulého roku, ale až teď, s prvními náznaky jara, jsem se rozhoupal (doslova). Konečně mám svoji loď. Alex mě hned pozval na první plavbu, to nešlo odmítnout. Po čtyřech neprospaných nocích na Šumavě a Ospělově jsem cítil malý hendikep, ale sluníčko a nedočkavost zvítězily. Jeli jsme od hráze na ostrov, na kterém stojí zřícenina Kozlov. Objevili jsme fajn místa na spaní (čekají nás velké věci) a na břehu jsme si opekli slaninu. Fakt to chutná líp než špekáčky. Dobré to bylo. Díky Alexi za všechny tipy, rady, dobrou společnost, ale hlavně za tu slaninu.
Číst dál ...
Víkend na kole. V sobotru jsme se společně s Kryslovýma vydali na cestu kolem Dalešické přehrady. Čekal nás hned od začátku náročný terén plný kopců, ale děti vše statečně zvládaly. Nezastavily nás ani klády přes cestu. Co nás ale zastavilo byl defekt na Adélčině kole. Neměli jsme lepení a tak jsme se strategicky rozdělili na dvě skupiny. Skupina A jela dál, skupina B se vracela zpět na rozcestí, a já jsem frčel zpět na start pro auto. Nakonec ale vše dobře dopadlo a všichni si to užili.
Číst dál ...
V pondělí večer jsem si nabalil věci na noční přejezd Jeseníků. Na poslední chvílli jsem ale místo do auta zamířil do postele. Cítil jsem se tak unavený, že se mi nechtělo ani řídit, natož šlapat devět hodin potmě po hřebenech. Abych si trošku spravil pocuchané sebevědomí, rozhodl jsem se pro náhradní plán a druhý den po práci jsem zamířil na Třebíčsko. Bylo krásně teplo a sedět doma by byl hřích. A dobře jsem udělal.
Číst dál ...
