sobotu jsme konečně, po dlouhém odkládání, zajeli do ZOO v Lešné. Vedro, vedro, vedro, a k tomu hlava na hlavě. Vrátili jsme se utahaní jak koťata. V neděli jsme vzal děcka na Hády, ale moc dlouho jsme tam nevydrželi. Nebyly tam totiž žádné diamanty.
Číst dál ...
Letošní oslava narozenin našich mazlíčků. Dostali dárky, dorty a pak hurá do velké herny BRuNO. Ráj pro děti, je tam snad vše kromě pískoviště, zábavu si tam najdou i dospělí - třeba ta visutá dráha nebo vnitřní tobogán.
Číst dál ...
Vedra jsou pryč, dříve se stmívá, přichází mé nejoblíbenější období.
Číst dál ...
Léto v Brně bylo pekelně horké, ještě, že už je těm vedrům konec. Jak já se těším na ponurý, deštivý, studený a temný podzim.
Číst dál ...
Konečně jsme se dostali na výstavu Pavla Čecha na Špilberk. Cestou přes město nám sám velký Pavel profrčel před autem na velmi podivné jednokolce, to je neuvěřitelná náhoda. A výstava byla nádherná, sice téměř všechny obrazy známe, ale stejně se vždy rádi zajdeme kouknout na originály.
Číst dál ...
Adélka, stejně jako Matýsek, byla pokřtěna v bílém kostele v Žabovřeskách. Celý obřad vedl Petr, kterému patří velké poděkování. Za kmotry má Adélka Milenu s Viktorem. Obřad byl veselý - zvlášť když kolem kněze pobíhal Matýsek a volal: “kakat, kakat, záchod, kakat ….”
Číst dál ...
Tento rok jsme absolvovali několik výprav na zahradní železnici v Obřanech. Matýsek je tam naprosto spokojený. Já si to úplně neužívám, protože tam Mates řádí jak černá ruka a uhlídat ho je pro mně vždy pěkný stres. Často nevím co dřív - dohlížet, aby neulomil žádnou drobnou součástku, nebo hlídat polohu vláčku s dětmi, který se často vynoří nečekaně rychle … ale co bych pro toho našeho lumpíka neudělal.
Číst dál ...
Dnešní temný podvečer těsně před příchodem se nesl v podivné melancholické náladě. Fotky jsou z naší nejoblíbenější procházky po pěšinkách a skalkách mezi Komínem a Bystrcí.
Číst dál ...
Kamenkou často projíždím na kole cestou do práce. Dříve tam stálo méně aut, více chátrajících domků a v uličkách se potulovalo více podivínů. Nebo se mi to jen zdá? Ale i tak je fajn nasávat tajemnou atmosféru tohoto místa.
Číst dál ...
V neděli bylo úplně stejně jako v sobotu. Počasí, že by psa nevyhnal, tedy přesně takové, jaké mám pro courání s foťákem nejraději. Šel jsem obhlídnout Bystrcká stínadla, ale nejvíce času jsem strávil na břehu Svratky. Bylo to skoro jako u nás v Beskydech v Čerňavině. Stromy se vynořovaly z mlhy … Večer jsem pak vyvolával dofocené filmy. Opravdický duchovní obřad. Často už si nepamatuji co všechno jsem na film nafotil a o to větší boj pak vedu s nedočkavostí.
Číst dál ...