Modrý Pavouček

Po roce zpět na krásné chaloupce. Tentokrát za úžasného počasí, nepšelo, sluníčko svítilo každý den, bylo teplo, co víc si přát? Proběhlo pár výprav na kole, najezdil jsem asi 200 km. Konečně jsme se všichni podívali do Karlových varů a zajímavá byla i průzkumná výprava do Slavkovského lesa. V polovině pobytu jsem musel na jeden den přejet do Nové Seninky na hudební akci spojenou se dvěmi koncerty - z toho jeden v kostele. To jsem si nemohl nechat ujít. Bylo to náročné, Seninka je z Přebuzi vzálena skoro šest hodin řízení. Přístí rok budeme muset do Krušných hor znovu, je to tak.

Oblast Krušných hor, na kterou jsem se dlouho těšil. Konečně jsem se podíval na Měděnec, který mám celý život jako obraz z titulků seriálu Třicet případů majora Zemana. Obce v této části hor, Měděnec, Výsluní, Hora Sv. Šebestiána jsou svým způsobem zvláštní, domy a ulice tvoří pravoúhlou síť. Část trasy vedla i po Německé straně. Mají to tam pěkné, ale kouzlo je pryč. Ty staré domy a ruiny k Sudetské krajině prostě patří. V podvečer jsem se zašel podívat na Königsmühle. Je to stará vesnice, kterou lidé, asi díky velké odloučenosti, nezvládli zničit a vyrabovat. O to co zbylo, se starají dobrovolníci. V jedné zachovalé a opravené světnici jsou i kamna, stoly, lavice, jídlo. Místo má úžasnou náladu. Byl jsem tam úplně sám se západem slunce. Kéž by se dařilo místo zachovat. Spal jsem přímo na louce pod Měděncem. Užil jsem si to velice.

Úžasných pět dní v krásné chalupce v dalekých Krušných horách. Jeli jsme dvě rodiny, vzali jsme si kola a projeli jsme spolu s dětmi spousty míst v okolí Přebuzi. Jeden den jsme sjeli dolů do podhůří a z Karlových varů jsme se vydali na hrad Loket. Krušné hory opět zabodovaly. Pomalu, ale jistě se z nich stávají mé nejoblíbenější hory naší republiky. Jsou pořád pozapomenuté, málo obydlené, plné starých domů a chalup. Škoda, že jsou tak daleko.