Modrý Pavouček

Listopad a Prosinec jsem věnoval hlavně muzice - spousty večírků, jamů a zkoušek s kapelou. Taky jsem dost cvičil a zvládli jsme vystoupení v Boskovicích. Na hory jsem se moc nedostal, budu to muset brzy napravit. Po dlouhých letech jsem se rozhodl pro pořádnou kytaru, to si taky vzalo spoustu času.

Po včerejší pěší objevné výpravě jsem dnes vyrazil objevovat nová místa na kole. Trasa vedla po kopcích kolem Boskovic. Myslel jsem si, že bude teplo jako včera, ale to jsem se hodně spletl. Ve stínech byl led, při sjezdech mi mrzly snad i kosti a nohy jsem rozmrazil až v autě cestou do Brna. Ale jinak veliká nádhera, krásná krajina, téměř liduprázdná. Většina trasy vedla po pěšinkách a šotolinách, takže ani auta se nekonala.

V pátek jsem si zajel zahrát do Westernového městečka v Boskovicích. Byl tam dobrý jam se spoustou muzikantů. Hned druhý den, jsme se do Boskovic vydali s rodinkou na oslavu uzdravení. Dali jsme si dobrý oběd a po naučné stezce jsme prošli Pilské údolí a hřeben k Boskovickému hradu. Nebylo to moc daleko, ale na větší akce ještě nejsme všichni dost zdraví. A taky je už brzy tma. Z Boskovic jsme pokračovali do Ospělova, na samotu nedaleko Bouzova, kde bydlí naši kámoši.

Víkend na kole. V sobotru jsme se společně s Kryslovýma vydali na cestu kolem Dalešické přehrady. Čekal nás hned od začátku náročný terén plný kopců, ale děti vše statečně zvládaly. Nezastavily nás ani klády přes cestu. Co nás ale zastavilo byl defekt na Adélčině kole. Neměli jsme lepení a tak jsme se strategicky rozdělili na dvě skupiny. Skupina A jela dál, skupina B se vracela zpět na rozcestí, a já jsem frčel zpět na start pro auto.

V Boskovickém westernovém městečku odehrál Sváťa Kotas Band svoji poslední letošní vystoupení. Pokračování bude na jaře, až se narodí nový člen kapely. Všechno to pro mě bylo náročné, ale v životě jsou věci, pro které stojí za to leccos skousnout. Splnilo se mi hned několik velkých životních přání - jsem v kapele složené z dobrých lidí a muzikantů, dostal jsem se s dobrem na pódium, hrajeme věci, které se mi líbí a nestydím se za ně a to vše pod vedením Sváťi Kotase, jehož deska Pozdě v noci mě provází celý život.

Seděli jsme takhle jeden večer u vínka s Němečkama, známou brněnskou hudební rodinkou, a probírali, mimo jiné, různé zážitky z Nashvillského natáčení poslední druhotrávnické desky Marcipán Toleda. Kdo ji ještě neslyšel, tak má u mě velký vroubek. No a řeč přišla i na letošní turné Druhé trávy s americkým hostem Charlie Mc Coyem. A že prý hrají spolu s Jíšovkou, Poutníky a Katkou García první koncert v sobotu v Moravské Třebové v rámci místního festiválku Bramborák.