Modrý Pavouček

Tři dny a tři noci v Česko-polském pohraničí. Dny jsem trávil na kole v zapadlých koutech Českých a Polských Sudet, večery na hudební dílně, kterou ve Zlatých horách pořádá Ondra Kozák a noci v dodávce na odlehlých místech, na kterých je ticho, svítí hvězdy a ráno je vidět daleko do krajiny. Na kole jsem se podíval na spoutsty míst, o kterých jsem jen četl a bylo to úžasné zapomenout na chvíli na ten normální městský život.

Další z řady Beskydských bluegrassových setkání. Tentokrát pro změnu u nás na Ostrém. Nahoru jsme vyjeli autem a z pátku na sobotu jsme tam byli s Michalem sami. Večer jsme zašli posedět na louku nad turistickou chatu. Výhled z toho místa je prostě úžasný. Slíbili jsme si, že druhýden tam skočíme s nástroji. A jak řekli, tak udělali: V sobotu dorazili ostatní - Petr, Patrika, David, Lubo s Eliškou a Vítek. Hrálo se, povídalo, grilovalo, topilo v krbu. Propojení dobrých lidí, chat na horách a dobré muziky, to je něco, co mě v poslední době hodně moc baví. Díky všem, kdo v tom lítají se mnou.

Pozvání na Valangy spojené s dokonalou předpovědí počasí (teď nemyslím píseň co Michal hrává) se nedalo odmítnout. V pátek pozdě večer jsem nabalil jídlo, pití, lyže a nástroj a vydal se po sjezdovce nahoru za Michalem. Poprvé na lyžích v těchto místech. Michal s Adamem už na mě čekali, dokonce byla kuřecí stehýnka grilovaná venku na ohni. V noci se hrálo, popíjelo. Baví mě tyhle akce. Druhý den jsme se prošli nahoru na Raču a dali si sjezd lesem. Sněhu málo, ale na pár obloučků docela dobré. U chaty mě čekalo malé překvapení - zjistil jsem, že nemám mobil. Moc se nám nechtělo, ale šli jsme znova nahoru pokusit se ho někde najít. Zázračně jsme ho našli ležet ve sněhu hned vedle stopy od lyží. V noci na neděli jsme to trošku přetáhli a šli spát až ráno. Závěrečný sestup byl fajn - krásně teplo, sluníčko, dobrý sníh až k autu. Díky moc Michale a Adame.

Matýsek byl nemocný a vypadalo to, že jarní prázdniny prosedíme doma. Nakonec to ale přece jen vyšlo a na pár dní jsme se přestěhovali do Třince k našim. První dva dny jsme lyžovali v Polsku. Podívali jsme se na naše oblíbené svahy na Zlotem Gruni a ve Szczyrku. Bohužel nám to zase vyšlo tak, že byly v Polsku prázdniny a všude bylo hodně lidí. Příště nebrat. Já jsem si na jedno odpoledne odskočil do Zlína odehrát koncert v Zelenáčově šopě. Bylo to příjemné potkat tolik známých lidí, kteří se na naše hraní přišli podívat.

Tradiční podzimní akce. Tentokrát jsem v Boskovicích strávil celý víkend od pátku až do neděle. Hrálo se v podstatě pořád, celé noci i dny. Na pódiu jsem se tentokrát strávil skoro tři hodiny. Odehráli jsme vystoupení s Horizontem, Svaťa Kotas bandem a na pár skladeb si mě pozvali ještě Early Times. Bylo to krásné - spousty kámošů, ponurá podzimní atmosféra a teploučko v autě (venku bylo sedm pod nulou).

V Habří U Statkářky se v sobotu konala vernisáž fotek Kamila Škrovánka. Moc pěkně nafotil festival Zpátky v trapu, který se na stejném místě konal v létě. A tak jsme si se Svaťa Kotas bandem zahráli v Habří podruhé. Tentokrát ve velmi komorní atmosféře. Líbí se mi, že někdo v dnešní době najde odvahu a sílu dělat něco jen tak pro lidi, pro kulturu, pro dobrý pocit. Dík za to posílám Janě, Andrei, Dušanovi a dalším pomocníkům. V neděli jsem se v Habří objevil podruhé, tentokrát na kole. V rámci mého projektu “Poznej zemi, ve které žiješ” jsem projížděl krajinu na západ od Bobrůvky. Podzim je tady, přichází chlad, pošmourno, tma, chci být co nejvíce venku.

Jako každý rok se do malé sudetské vesničky, téměř na Polských hranicích, sjela banda bluegrassových muzikantů z celého Československa. Snažím se nevynechat jediný ročník a jsem vděčný Rohlíkovi a spol., že mě vždy přizvou. Tentokrát jsme tam chtěli po letech zahrát, ale úplně nám to nevyšlo. Dávám si závazek dostat tam příští rok Svaťa Kotas band. Kromě hraní jsme se poflakovali po kopcích kolem a na sobotní večerní koncert dorazil Peťa Frenc s Adélkou i Ladin z Boženky. Krásně to vše vyšlo.

Velice hektický konec týdne. S Janou jsme zajeli na noc k Michalovi na Valangy. Potřebovali jsme něco nazkoušet, snad to dopadne dobře. Pak rychle do práce. V sobotu hraní na Čebínské stodole a hned po hraní rychlý přesun na Staroměstko, kde Ládin pořádal horskou oslavu. Tam jsem nemohl chybět. Vybraná společnost, lidé, se kterými se vidím jednou za rok. Dokud se takové akce dějí, je svět ještě trošku v pořádku. V neděli dost pršelo, ale zvládl jsem krátkou prochajdu na schovanou obec Kronfelzov a do Medvědí rokle, ve které stojí má oblíbená kaplička

Víkend s kapelou v České Kanadě. Úžasní lidé tam na samotě pořádají malý soukromý festival, kam pozvou pár kapel a publikum tvoří jen rodiny a několik místňáků. Spalo se venku, celý den hořel oheň, hrálo se v obrovské stodole, byl to pro mně velký zážitek. Kromě nás hráli i Popojedem a Early Times, takže všude bylo plní kámošů z Brna a okolí. Hrávalo se dlouho do noci. Oba dny bylo krásně a ve volných chvílích jsem se proháněl na kole po okolní krásné krajině. Nedělní dlouhá vyjížďka po České kanadě mě celkem potrápila. Na vině bude ta neprospaná nedělní noc a zbytky alkoholu v krvi. Ve Slavonicích se mi po místní tortile udělalo špatně a dostat se těch čtyřicet kilometrů zpátky k autu bylo nic moc.

V neskutečném vedru jsme s Horizontem odehráli vystoupení na festivalu v Sedleci, který pořádá naše kamarádka Pomněnka. Předcházel tomu dlouhý noční jam a malá vyjížďka na kole. Bylo fajn, že se ukázal Peťa Novák, který dorazil s rodinkou z dalekého severu.