Jako každý rok jsem si nenechal ujít akci v Nové Senince, kterou pořádají lidé kolem kapely Vacuum Ball. Opět se sjeli muzikanti z celých Čech a Slovenska, aby vytvořili úžasnou atmosféru v této malé zapadlé pohraniční vesničce. Měl jsem s sebou kolo, takže jsem si krásně nakombinoval muziku s výlety po Staroměstsku a Klodzku. Celou dobu bylo hodně větrno a byla pěkná kosa. Poprvé jsem se podíval na novou rozhlednu co postavili Poláci na Kraličáku. A taky jsem projel má oblíbená údolí po polské straně Rychlebských hor. Je to hrůza vidět takhle zničené cesty, koryta řek a střed města Stronie Slaskie. Chudáci lidi co tam bydlí. Snad se podaří dát to brzy do pořádku.
Číst dál ...
Po pár letech jsem zase trošku pomohl lidem z Jeseníků a Rychleb s přípravou běžeckých závodů Zapomenuté hory. Bydlel jsem v Račím údolí, kousíček od Tančírny, a celé čtyři dny jsem běhal po horách se značením tras a kontrol. S výjimkou Vysokého hřbetu jsem si prošel všechna místa co mám v Rychlebech rád. Je fajn takhle vypadnout, odstřihnout se na pár dní od světa a strávit ten čas s partičkou lidí, která závod organizuje.
Číst dál ...
Odpoledne po práci jsme s Ládinem vyrazili na Boženku. Vyčistili jsme ucpaný komín, zatopili uvnitř i venku a užívali si horskou tmu, nebe plné hvězd, ticho a klid. Ale nepřijeli jsme se poflakovat. Druhý den jsme vyrazili do hor. Ládin šel běhat, já sedl na kol a jel. Svůj plán jsem si nachystal už v Brně. Chtěl jsem přejet hřeben Rychlebských hor ze Smrku na sedlo Travná a přes Polsko se vrátit zpátky. Vyšlapal jsem na hřeben a opřel se do mě vítr. Fučelo tak, že mě to místy shazovalo na zem. Ale plán je plán, tak jsem jel.
Číst dál ...
