Modrý Pavouček

V pátek večer bylo v Brně krásné světlo - podzim, moje nejoblíbenější období, je tady. V sobotu ráno jsem cestou z Brna znovu zavítal do kraje havířů. Tentokrát jsem se poctivě připravil, vše předem nastudoval v mapách, a jel najisto. Malému bloudění jsem se sice zase nevyhnul , ale Mexiko a opuštěný hřbitov jsem našel. Zvláštní místo, jen co je pravda. Člověk se tam může ocitnout doslova jednou nohou v hrobě.

Vrch Prašivá neměl kdysi široko daleko dobrou pověst. Údajně tady na tato místa v dávných dobách vyváželi na saních a na vozech lidi nečisté, nemocné a zemřelé na mor a jiné nakažlivé choroby. Nechali je tam pak i s povozy nebo saněmi a o jejich další osud se prý postarala lesní zvěř. Tak se tu po lesích údajně válelo plno lidských kostí. V neděli jsem se po několika týdnech vrátil na Kysuckou železničku.

Několik obrázků z místa, kde se zastavil čas.

Po dlouhé době jsem strávil s maminou několik dní na chalupě na Ostrém.

Kromě naší chalupy a obvyklého focení v údolí Tyrky jsem s našima vyrazil na Slovensko do Kysuckých Beskyd. Už dlouho jsem se chystal podívat se na kysucko-oravskou úvraťovou lesní železnici. Malinké kolejničky vysoko v horách, to je nádhera, jednou si to projdu celé až na Oravu. Je škoda, že už se tam nejezdí. Ve Vychylovce je skanzen s možností svezení se turistickým vláčkem do několika prvních úvratí.

Třinec a okolí.

Těšil jsem se na na vánoce a na sníh. Místo toho jsem jezdil na kole a toulal s foťákem po rodných Beskydech.

Tolik pěkných míst na dosah ruky … a já bydlím v Brně

Podzim v Beskydech. Za těch pět dní, které jsem strávil v Brně, se vše tak změnilo. Rád bych, kdybych tam teď mohl být každý den.

Podzim na Ostrém. Procházka na Kamenitý, mám to tady rád.