Modrý Pavouček

Matýsek byl nemocný a vypadalo to, že jarní prázdniny prosedíme doma. Nakonec to ale přece jen vyšlo a na pár dní jsme se přestěhovali do Třince k našim. První dva dny jsme lyžovali v Polsku. Podívali jsme se na naše oblíbené svahy na Zlotem Gruni a ve Szczyrku. Bohužel nám to zase vyšlo tak, že byly v Polsku prázdniny a všude bylo hodně lidí. Příště nebrat. Já jsem si na jedno odpoledne odskočil do Zlína odehrát koncert v Zelenáčově šopě. Bylo to příjemné potkat tolik známých lidí, kteří se na naše hraní přišli podívat.

Dlouho plánovaný bluegrass session u nás na Ostrém. Dost mě mrzelo, že nemohl Michal Wawrzyczek, se kterým jsme tohle vymysleli. Skolila ho nějaká nemoc. Ale i tak to dopadlo dobře, z Brna dojel Lubo s Pájou, z Těšína Peťa s rodinkou. Takže se hrálo a vzpomínalo na dobu před 25 lety, kdy jsme na Ostrém pořádali podobné akce v podobném složení. V sobotu dorazila Janča s Lukšou (doufám, že to nokomolím). Podívali jsme se na Kamenitý a prošli jsme Čerňavinu po starém chodníku, který pořád existuje (hurá). Naposledy jsem ho procházel snad před deseti lety. Jedinou vadou na kráse byl defekt kola na autě, který jsme museli řešit na poslední chvíli před odjezdem. Ale vše se zvládlo, díky moc všem, že jste dojeli a třeba bude pokračování.

Pracovní víkend na chalupě na Ostrém. Střecha už je sice hotová, do chalupy neteče, ale pořád je třeba dořešit několik míst, kde se nová střecha spojuje se starou chalupou. Jedním z míst bylo do tohoto víkendu bednění na spodní straně přesahu nad vchodem. S pomocí mamky jsem to stihl za víkend, včetně opravy kadibudky, která se kácela a vítr vyrval dveře z pantů. Počasí práci úplně nepřálo, střídalo se sluníčko s mraky a deštěm. Tohle správné podzimní počasí nám ale nevadilo. V chalupě bylo krásně teplo.

Chtěl jsem strávit prodloužený víkend na Ostrém, pojezdit na kole, užít si barev, udělat něco na chalupě, ale osud rozdal karty jinak. Sobotní vyjížďka na hraniční hřeben byla úžasná. Nebyla zima, svítilo sluníčko, barva listí je v tom nehezčím období. Po Velký polom bylo na cestách lidí celkem hodně, ale dále na hřebeni už jsem někoho potkal jen výjimečně. Pobavila mě paní, která šla s rodinkou a když mě za sebou uviděli, tak paní povídala: “Pozor děti, kolo … ano, opravdu kolo, i když se tomu na tomhle místě nechce věřit, opravdu tudy jede někdo na kole”. Když jsem dorazil zpátky na Ostrý, zatopil jsem, odpočinul a vydal se na pivo na turistickou chatu. V tom mi volalo neznámé číslo - tatínek Matýskova kamaráda a že prý má Maty zlomenou ruku, že ho odvezla sanitka do nemocnice a že se nemůžou dovolat Markétě. Když jsem se později dozvěděl, že si ho tam kvůli operace nechají na noc, tak jsem sbalil věci a ještě v noci valil zpátky do Brna. Vše mu pod narkózou spravili a druhý den jsme si ho dovezli domů. Tož tak.

Narozeniny taťky a mamky na Ostrém. Sešla se celá rodinka, bylo krásné počasí, začaly růst borůvky, střecha na chalupě funguje, lípa před chalupou pořád stojí, vše krásně při starém. Zašel jsem se podívat do Čerňaviny, pěkně večer se zapadajícím sluncem.

Markét jela s kámoškama na přechod Jeseníků, já s dětmi na Ostrý. Z Třince jsme přibrali taťku s mamkou. Bylo krásně teplo. Zašli jsme na Kamenitý na borůvkový koláč, taky na Ostrý na nanuk a hranolky. Něco málo se udělalo se dřevem, večer jsme měli oheň v krbu, pěkně jako za starých časů. V noci běhal kolem chalupy srnec a hlasitě štěkal, nedalo se spát. Po návratu do Brna jsem ještě stihl kousek Komínských balkónů.

Jaro je tady. Dal jsem do pořádku kola a začínám jezdit. Tento rok musím zabrat, minulý jsem hodně proflákal. Tento víkend byl hodně akční. V pátek v podvečer jsem byl na kole za Brnem směrem na Javůrek. Za světla tam, zpátky potmě, nádhera, moc mi to podvečerní ježdění chybělo. Nadchlo mě to a v sobotu jsem vyrazil na delší vyjížďku. Pěkných sto kilometrů po cestách i necestách na sever od Brna. A protože mi dal vědět kamarád z práce, že ve Sczyrku je sníh a téměř žádní lidé, tak jsme se večer sbalili a přejeli do Třince. Nedělní lyžovačka byla úplně parádní. Najezdili jsme skoro 60km a naklesali téměř 10000m. Sjezdovky, vleky i hospůdky byly prázdné.

Celý únor jsme lyžovali. Zčásti v Koutech nad Desnou a zčásti v Polském Sczyrku, kde jsme si to velice oblíbili. Matyho to baví moc, Ádélku už trošku méně. A mě samozřejmě taky moc. Je to fajn, když už to dětem jde a zalyžují si všichni. Pro spestření jsme si s Matym jednoho mlhavého dne zašli na oběd na Kamenitý - v chatě jsme byli úplně sami. Já jsem jeden večer zmizel do ponurých stínadelských uliček Polského těšína. Tam se mi líbí, tam se budu vracet.

Dva dny na Ostrém. Pokrývači pokračují a blíží se chvíle, kdy bude chalupa v bezpečí před vodou a sněhem. Pomalinku se objevují zářivé barvy a do hor přichází ta správná podzimní nálada.

Pět dní na střeše naší chalupy. Rozebrali jsme starou shnilou konstrukci, vyměnili jsme hřeben, pozednice, krokve a vše pobili novýma deskama. Zázrak, vše je rovné, bude to vypadat krásně. Veliké díky všem, kteří pomohli - Ládin, Lubo, Eliška, Lecho, mamka s taťkou a Eva s Jirkou.