Kaly a Babylón

Brácha a ségra
Tentokrát jsme chtěli někam vysoko. Někam, kde nebude moc stromů, kde bude hřát sluníčko a kde uvidíme daleko do krajiny. A hlavně někam, kde stihneme dojít k autu za světla. Od Trenckovy rokle u nás panuje hrůza z toho, že někde zatmíme. Celkem rychle jsme se shodli na tradičním a oblíbeném kolečku - Kaly - Babylón - Zahrada - Kaly. Dříve stávala na vrcholu rozhledna, škoda, že ji zbourali. Ale i tak je to krásné místo s výhledem na Tišnovské kopce.

Číst dál ...

Konicko a Pernštejn

Už ty mraky nechcu
V sobotním deštivém ránu jsem zaparkoval ve Sloupu. Z auta jsem místo lezeckého báglu vytáhl kolo a vyrazil na sever s cílem podívat se až na Bouzov. Trasu jsem si doma poctivě naplánoval tak, abych jel jen terénem a asfaltky i vesnice co nejvíce objížděl. Projel jsem celým Konickem a na Bouzově jsem toho měl celkem dost. Nejelo se mi vůbec dobře, asi ještě nějaké doznívání chřipky, která nás teď doma trápí. Zbývalo přes šedesát kiláků zpátky do Sloupu a přiznám se, že se začínaly vynořovat myšlenky na “srabskou” variantu po asfaltkách. No a pak se zatáhlo a začalo pršet. Chvíli jsem čekal schovaný pod stromem, ale déšť sílil a nebe temnělo, tož jsem se zabalil do goráčovky a vyrazil. Další dvě hodiny jsem se koupal střídavě ve vodě a v bahně. Kiláky vůbec neubíhaly a marně jsem vyhlížel nějaké rovinky. Pak přestalo pršet a těsně před setměním vyšlo na chvilku slunko. Posledních pětadvacet kiláků jsem jel potmě po asfaltkách - dorůstající měsíc krásně svítil, ve vzduchu voněl kouř, vyšly hvězdy a v údolích se zvedla mlha. Kiláky začaly ubíhat kosmickou rychlostí a únava trošku přešla. Dával jsem pozor na srnky a v půl deváté jsem dosvištěl zpátky do Sloupu. Skoro mi bylo líto, že nemůžu jet ještě dál. Dobré to bylo.

Číst dál ...

Už zase skáčem přes kaluže

... černobílý
Konečně jsme vyhnali chřipku a můžem zase ven. Držíc se hesla “Žádné větší akce zatím nerozjíždět”, jsme se rozjeli do blízkého okolí Brna. Výprava na Babylón Dolní Loučky máme rádi a tak jsme tentokrát zamířili do protisvahu - nad vesničku Kaly (znají všichni co jezdí na Vysočinu). Plán byl od začátku úplně jasný - dojet tam a pak se uvidí. Cha. Chtěli jsme se projít po náhorních loukách a při té příležitosti provětrat našeho draka. Obojí se povedlo a rozhledna na vrcholu Babylón byla za odměnu - mimochodem moc pěkné místo na táborák a noc pod širákem.

Číst dál ...