Jeseníky a bouřka na Petrácích

Předpověď hlásí déšť a na hřebenech hor vichřici. Vše se tentokrát plní. Celou cestu z Brna až do Karlova prší – v Karlově, kde přesedáme na autobus nejhustěji. Vyrážíme z Ovčárny směr hlavní hřeben. Během deseti minut jsme i přes goráče na kost promočení. Kdo nedojde k translačce na Vysoké holi je srab. Na hřebeni u Petrových kamenů je peklo. Otáčíme to zpátky. Translačka tentokrát nebude. Vleky nejezdí – až na jeden. Když k němu přicházíme, právě ho zastavují kvůli bouřce – blesky a hromy jsem v únoru zatím asi nezažil. Chvilku bojujeme na pásech a trošku lyžujeme. A dost. Jedeme domů – přes kopečky Nízkého Jeseníku a hrad Sovinec. Ale i tak to stálo za to.

Číst dál

Jeseníky

Po několika letech jsem se podíval do Velkého kotle. Nedávno tady zahučeli tři hošani s lavnikou – nevím co je na tom pravdy, ale když prý uviděli nad sebou odtrh, tak po tom skákali, až to s nimi ruplo. Každopádně lyžování na mých lyžích za moc nestálo a lidí tam bylo taky víc než dost.

Číst dál

Dlouhé stráně, 4. prosinec

Všichni už se těšili na skialpy a tak jsme vyrazili počasí nepočasí, sníh nesníh, na Stráně. Auty jsme dojeli až na Zámčisko k mostu, to jsem ještě nezažil. Vyběhli jsme na Vysokou Holi a lyžovali jsme v kotli. Se Zobčou jsem sjel centrální část, do které jsem vjel po ujištění, že nic nemůže spadnout (pípáky jsme pro jistotu schovali do báglu). Po příhodě z Mravenečníku se bojím jak čert. No … a stejně jsme pak jeli polovinu svahu po laviništi. No co už, když nic nepadá, tak nic nepadá. Lyžování parádní, jen škoda sněhu bez podkladu. Na viděnou na kopečkách Tome, Vidláci, Zobčo, Zbyňo, Julie, Franto a závoďáku z Losin.

Číst dál