Vysoké Tatry a boj na Tupé

Už mi přijde trapné psát pořád dokola stejný víkendový scénář. V pátek večer na Popradské, noc venku, dva dny lezení a lyžování, v pondělí do práce. Tentokrát vyšlo počasí dokonale. Dva dny úplně čisté nebe a doslova spalující slunko (zapoměli jsme opalovací krém). V sobotu jsme sjeli Koprovák a zatím co šli kluci sjet ještě něco v Tupé, vyběhli jsme s Lubošem na Zlomiskovou vežu pro matroš, který mi tam zázrakem zůstal z minulého týdne. Neděle byla drsná. Puškášův pilíř na Tupou. Ideální podmínky tentokrát moc nebyly (vůbec nebyly). Hrabali jsme se tunami prašanu nahoru skoro devět hodin. Nahoře už jsem se jen plazil k vrcholu. Na chatu jsme místo plánovaných tří hodin došli až v půl osmé. No co už, stane se.

Číst dál

Novoroční Vysoké Tatry

Předpověď byla jednoznačná – od pátku do neděle obrázek mráčku, ze kterého padají kapky a vločky. Z původního plánu na SZ stěnu Kriváně tentokrát sešlo, ale v Tatrách je pěkně vždy. V sobotu jsme lezli klasicky na Tupou. V neděli jsme chtěli sjet z Váhy, ale skončili jsme v chumelenici a větru na svahu k Volovce nad Žabími plesy.

Číst dál

Vysoké Tatry a Tupá s Tomem a Špekem

Tak jsme se zase jednou na poslední chvilku dohodli, že pojedem do HOR. Tom se sice z Tater zrovna vrátil, ale to vůbec nevadí. Vyrážíme klasicky – kolem sedmé z Brna. Ve dvě v noci jsme na Popradském a steleme si venku. A protože je zadní vchod do chaty odemčený , okamžitě vyhlašujeme: „Kdo vleze první do chaty, je srab“.

Číst dál