V pondělí večer jsem si nabalil věci na noční přejezd Jeseníků. Na poslední chvílli jsem ale místo do auta zamířil do postele. Cítil jsem se tak unavený, že se mi nechtělo ani řídit, natož šlapat devět hodin potmě po hřebenech. Abych si trošku spravil pocuchané sebevědomí, rozhodl jsem se pro náhradní plán a druhý den po práci jsem zamířil na Třebíčsko. Bylo krásně teplo a sedět doma by byl hřích. A dobře jsem udělal.
Třebíčsko
Z Nárameče po Třebíčsku
Po delší době opět rodinná výprava na kolech. Objeli jsme pěkné kolečko po Třebíčsku. Úsek Nárameč – Trnava jsem měl vždy rád. A samozřejmě křížky všude kolem, tím je Třebíčsko unikátní. Teď ještě aby Adélka přesedlala na větší kolo a bude to nádhera. Matýsek na svém novém kole vyšlape vše co my dospělí.
Zachmuřené Třebíčsko
Předpověď na tento den byla z pohledu kola velice nepříznivá. Hlásili déšť a stav na radaru se měnil každých pár minut – neočekávaně se objevovaly deštíky a bouřky. Potřeboval jsem se ale pohnout a vyčistit trošku hlavu, tak jsem vyrazil.
Třebíčsko s dětma
Do krajiny křížků a opuštěných cest ideálních pro nenáročné popojíždění na kole jsme vyrazili v plném složení a každý na svém kole.
Třebíčsko s Ladinem
Do krajiny křížků, rybníků, divokých údolí a krásných šotolin jsme se vydali s Ladinem. S Márou jsem Třebíčsko projezdil na kole, ale tentokrát jsem kolo nechal doma. V teniskách je to taky parádní zážitek. Proběhli jsme několik mých oblíbených míst – údolí Oslavy, nádraží ve Studenci, Pozďatínské rybníky, lom v Kojatíně a modrou značku z Budišova do Oslavy. Díky moc Ladine, bylo to super.
Třebíč(sko)
A je tady další výlet s malým Matesem. Tentokrát do Třebíče, kde jsme se toulali starou židovskou čtvrtí a zašli na pár dobrot (domácí brambůrky a trdelník) na slavnosti k bazilice svatého Prokopa. Večer jsme jezdili s kočárem po cyklostezkách kolem Pozďatínských rybníků. Byl to první letošní výlet na Třebíčsko. Celý den jsme nad hlavou pozorovali krásné podzimní nebe. Za dva týdny je v židovské čtvrti slavnost, tak kdyby se někomu chtělo …
Třebíčsko za odměnu
V sobotu jsme s Maky vyrazili na Třebíčsko – první letošní výlet do Márova kraje křížků, zapadlých vísek a parádních kolostezek. Snažil jsem se naplánovat vyjížďku tak, aby spojovala nejhezčí úseky a místa z předchozích výprav. Nejhorším úsekem byl paradoxně prudký výjezd kolem kaple z Pyšelu na prvních pěti stech metrech naší trasy. Kdyby Třebíčsko někoho lákalo, tak určitě doporučuji vydat se ve stopách našich kol.
Podzimní Třebíčsko
Je volno ale s lezením to nevyšlo. Jestli vše vyjde, tak za pár dnů vyrazím znova na dlouhé cesty, a tak je dnes možná jediná šance vidět venku slunečný nástup podzimu. V Márově kraji křížků už jsem dlouho nebyl.
Třebíčsko s Maky
V sobotu jsme se vydali na Třebíčsko. S Márou o tomto, cyklistickým bohem požehnaném kraji, básníme už pěkně dlouho a tak bylo na čase vzít tam i Maky. Pospojoval jsem nejhezčí úseky z předchozích výprav a naplánoval celý okruh tak, aby se Třebíčsko ukázalo v tom nejlepším světle.
První Třebíčsko
Zima pomalu končí a každý den se stmívá o něco později. Čas dlouhých vyjížděk na kole je pomalu tady. Prověřit síly jsem se vydal na Třebíčsko. Tentokrát kolmo přímo z Brna. Velký zážitek – krásné počasí, moje krajina, troška bloudění jako vždy, skromný oběd (dva rohlíky s vodou) u studánky někde v lesích, pár brodů v údolí Bílého potoka, pár slov s Hrníčkářem na Šmelcovně, nepočítaně kopců a sjezdů. V cíli mám na tachometru najetých 120 kiláků s průměrem 21km/h.