Když jsem zjistil, že zrovna ve dnech, které musím strávit v Praze na služební cestě, bude úplněk, neváhal jsem ani chvíli a do auta k počítači a slušenému oblečení přihodil ještě kolo. Přes den jsem seděl v práci, ale odpoledne, hned jak to šlo, jsem sedl na kolo a zmizel na pár hodin ve městě a okolí.
Praha
Na skok ve Stínadlech
Jel jsem vlakem do Prahy, šel pěšky přes Staré Město, sáhl jsem si na domy, které jsem kreslil, přešel jsem vodu a došel až nahoru nad Smíchov, kde jsem sedl do Kodiaqa a krásnou cestou přes Svratku dojel domů do Brna.
Blue Highway v Praze
Do Prahy přijeli Blue Highway – jedna z nejlepších amerických bluegrassových kapel. A tak jsme se s Maky a Davidem zajeli podívat jak to ti opravdoví amíci šudlají. Já byl nejvíce zvědavý na Roba Ickese – jednoho z několika nejlepších (jestli ne úplně nejlepšího) dobristů na světě, kterého znám jen z nahrávek, učebnic a videa. Před koncertem jsme stihli projít Malou Stranu, což pro mě byl velký zážitek – všechny ty uličky, kostely, hrad, svařák a nenapodobitelná nálada starého města. Kocert byl dobrej, ale bez mé tradiční dávky brblání a frflání se neobešel ani tentokrát. Jo, a pan pořadatel Čapek, ten ať mi vůbec nechodí na oči, jeho styl moderování fakt nemusím (slušně řečeno). Happy picking.
Praha a Quicksilver
Půl roku očekávaný koncert nadešel. Do Prahy se klukům z Monogramu podařilo dostat pravý nefalšovaný americký bluegrass v podobě kapely Doyle Lowson and Quicksilver. Tradičně jsme do Prahy vyrazili hned ráno, to abychom měli čas na město samé.
Praha Kryptografická
Dostal jsem od dávného kámoše z Třince nahrávku rozhlasové akademie na téma Kryptologie. Poslouchali jsme to s Maky jednou v autě cestou z Brna do Třince a byla to zajímavá přednáška dvou zajímavých lidí o tom jak to tady chodilo dříve (za komoušů) a jakým směrem se šifrování ubírá dnes. Říkal jsem si tehdy jak je příjemné poslouchat odborníky, kteří nedělají ramena a nesnaží se dělat z ostatních hlupáky. Ja fajn, když je to právě naopak, když se snaží podat vše co nejohleduplněji vzhledem ke znalostem posluchače. Takových „řečníků“ je v dnešním světě plném lhaní a blábolů opravdu málo a když už, tak se špatně hledají.
Praha podzimní
V neděli jsme se vydali na vejlet do Prahy. Kromě tajů města, temných staroměstských uliček, židovského hřbitova a Sudkova ateliéru jsme měli spoustu dalších plánů, na které uzrál čas právě tuto neděli. Před rokem jsem Market slíbil svařák na Kampě, na Žižkově měli hrát večer Flecktones a v ulicích města je k vidění výstava sdružení PostBellum.
Praha stověžatá
Podíval jsem se do Prahy. Vlakem. Měl jsem tam něco k vyřízení. Šel jsem brzy ráno pěšky z hlavního nádraží až na Malostranské náměstí a pak nahoru na hrad. S východem sluníčka jsem koukal na střechy, stříšky, věžičky a všechnu tu nádheru dole. Když jsem vyřídil co jsem potřeboval, toulal jsem se uličkami Kampy a Starého města. Snídani jsem baštil na břehu Vltavy s výhledem na to naše divadlo. Na Karlově mostě jsem nejmíň hodinu poslouchal krásnej dixieland a taky trošku sledoval své vzory, kolegy a konkurenty – malíře. Stará Praha je krásná, co nevidět se sem znovu podívám.