Svratka se silničkou

Do Svratky jsme přejeli přímo z Jeseníků, kde jsme tábořili na chatce Božence. Zůstali jsme tři dny a většinou času jsme proflákali. Maty s Adélkou byli přímo posedlí trampolínou a v kombinaci s malým bazénkem si naprosto vystačili. Já jsem si každý den dal padesát kiláků na silničce a zjistil jsem, že je to snad i hezčí než jezdit po lesích na horském kole. Provoz mimo hlavní tahy je minimální a díky loukám a dalekým výhledům má člověk pořád na co koukat. Nádherný kraj a spousta nových míst, které jsem za ty tři dny projel. Musím teda uznat, že je to tady trošku kopcovatější a kilometry nenaskakují tak rychle jako jinde.

Číst dál

Svratka tropická

Do Svratky jsme letos před vedrem utekli už podruhé. Už tam jsme jako doma. Ráno po sedmé chodím s Matýskem na procházku – první zastávkou je pekárna na náměstí, kde dělají strašně dobré hřebeny z listového těsta. Všude kolem Svratky je kvůli polomům vyhlášen zákaz vstupu do lesa, ale i tak chodím běhat. Jeden večer jsem doběhl na louky nad Herálec a přišla bouřka, otočil jsem se na místě a mazal zpátky co dech stačil – setmělo se, z nebe začaly padat proudy vody, přelézal jsem popadané stromy, vzduchem lítaly větve a stojící stromy se v silném větru výhružně nakláněly. Zajeli jsme se podívat do Poličky, na náměstí jsme si dali bramborák a Matýska jsme uspával kroužením kolem morového sloupu. Dobře bylo.

Číst dál