Suchý žleb

Po dlouhé době se ukázalo sluníčko a navíc byl volný den. Lenivě jsme se poflakovali doma, ale zmátořili jsme se a vyrazili na krátký výlet do Moravského krasu. Z kola mám odkoukané černé díry ve svazích Suchého žlebu a už dlouhou jsem si říkal, že tam musím vzít děti. Tak dnes. Zpočátku jsme to brali poctivě a zkoumali každý vstup do jeskyně, ale ke konci už jsem byli unavení. Bylo tam toho fakt hodně. Cesta zpátky po žluté značce měla být procházkou po osamělé části Krasu, ale nějak mi nedošlo, že díky covidu jsou lidé úplně všude a zvláště pak kolem míst, kam lehce dojedou autem. Naštěstí to byly jen dva kilometry a k Macoše jsme raději vůbec nešli.

Číst dál

Na Nový hrad

S Kámou, Jančou a bandou dětí jsme šli na nedělní výlet. Na Nový hrad to nebylo to úplně blízko a děcka toho cestou naběhaly snad dvakrát tolik než bylo potřeba. I tak jsme nakonec byli nejvíce unavení my s Market. Nový hrad byl otevřený a pro děti ideální místo k zastavení. Dalo se vylézt nahoru na ochoz a projít největší věž.  Taky se dalo slézt dolů do mučírny. To, že byl otevřený malý šenk a dostali jsme pozornost v podobě dvou teplých koláčků, to už byla jen třešnička na dortu. Celý Kras, a obzvláště kopce a údolí kolem Adamova, mám hodně rád. Dobrá výprava.

Číst dál

Kolem Macochy

Rychlá výprava do Moravského krasu. Hlásili bouřky a tak jsme nešli moc daleko. Nakoukli jsme do Macochy, kde se mi na dolním můstku připomněla akce stará 14 let. Prošli jsme se kousek po hřebeni a Pustým žlebem jsme se vrátili zpátky. Bavilo mě jít pomalu a pořádně si prohlížet všechny skály, jeskyně a staré stromy. Pustým žlebem jezdím často na kole a to vidím  kolem cesty jen čmouhy. Dole ve žlebu jsme potkali Pípaky a dohodli jsme společný oběd na Holštejně. Vše nám krásně vyšlo.

Číst dál

Dvoustovka

V poslední době pročítám hodně článků a reportů od lidí, kteří jsou schopni urazit vlastními silami, tedy pěšky nebo na kole, obrovské vzdálenosti. Láká mě to hodně a tiše jim závidím. Něco malého taky chystám, ale ještě to musí chvilku počkat. Ale napadlo mě, že bych mohl zkusit, kolik toho za jeden den ujedu na kole za předpokladu, že nebudu spěchat, pojedu pomalu, s nikým nebudu závodit a místo SPDček si vezmu obyčejné tenisky.

Číst dál

Krásensko

Odpolední vyjížďka do Moravského krasu na Drahanské vrchoviny. Plánem bylo projet údolí, které vede z Krásenska po hranici vojenského újezdu Březina k vodní nádrži Opatovice. Trasa byla celkem náročná, první tři čtvrtiny byly pořád do kopce nebo z kopce, žádné dlouhé rovinky. Ale krajina je tam krásná a není tam moc lidí. Projel jsem spousty míst, na kterých jsem nikdy nebyl, je fajn objevovat pořád něco nového kousek za městem.  Nakonec se z toho vyklubalo pěkných 110 kilometrů a to jsem se stihl vrátit do setmění do Brna. Taktika byla stejná jako na všech delších výjezdech tento rok – jet pomalu, tak abych dorazil domů příjemně unavený a (teoreticky) připravený na další podobný výjezd další den (příprava na bikepacking). Musím uznat, že unavený jsem trošku byl, zvlášť když jsme dětem do jedné v noci chystali dárky na narozeniny, v šest ráno jsme museli vstávat, zapalovat svíčky na dortech, přát,rozdávat dárky a plně se dětem věnovat (tři hodiny jsem skládal dřevěný domeček pro panenky). Místo kola jsem pak půl dne prospal.

Číst dál

Oheň nad Olomoučany

Další útěk před virem. Na kole jsem nedávno v Moravském krase objevil nové ohniště a zároveň místo, kde by se děcka mohly v klidu proběhnout. Vzali jsme špekáčky, balón, pití a roušky a vyrazili na krátkou odpolední výpravu. Místo, o kterém mluvím, se nachází ve starém lomu pod Máchovým památníkem. Dá se tam pěkně dojít po červené značce z autobusové zastávky Olomoučany točna.

Číst dál

Víkend s Kámovcema

Víkend strávený ve vzácné společnosti. Po dlouhé době jsme vyrazili ven s Kámou a jejími caparty (i Vagoš se v neděli přidal). V sobotu jsme jeli na kolech z Předklášteří do Dolních Louček. Každý na svém kole, žádné sedačky a vozíky. V Loučkách krásně opravili venkovní posezení, ideální místo pro zastávku s dětmi. Na neděli naplánovala Káma výlet kolem Mokré. Jeskyni Pekárna viděla naše část rodiny poprvé, vzali jsme čelovky a děcka lítaly ve tmě jak čertíci v pekle. Cestou zpátky oběd u Jelena s jednou trapnou vložkou – byl jsem přistižen číšnicí jak ujídám z talíře zbytky po předchozích strávnících – komentář „No tohle“ si budu chvilku pamatovat. Dobré to bylo (jídlo i akce).

Číst dál

Kluci v akci

Adélku bolelo břicho a Maky s ní trpělivě trávila víkend doma. My s Matýskem jsme neodolali a byli jsme venku. V sobotu jsme dojeli za Odvárkama do Sloupu, ale pršelo a lilo, všude bylo mokro a bahno. Tak jsem vzal Matýska s Čendou a podívali jsme se do Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Kdyby se Čendovi nechtělo od půlky prohlídky čůrat a nebyli oba zmrzlí jak osiky, bylo by vše super :-). Noc ze soboty na neděli jsme strávili napůl v nemocnici, ale vše dopadlo dobře, žádné slepé střevo se nekonalo. Neděle patřila průzkumné výpravě do okolí Lomnice. Projeli jsme s Matýskem dlouho plánovaný okruh přes Borač a soutěsku do Prudké. Škoda toho nekonečného kopce Ochozu, byl by to ideální rodinný celodenní výlet.

Naše nedělní trasa v mapě (22km)

Číst dál

Prckové v Krase

Nedělní výprava do Moravského krasu s Márou, Čendou a Matýskem. Správná horoškola začíná poznáváním blízkého okolí bydliště a zkoumáním terénů vhodných pro lumpárny. My jsme vyrazili na Býčí skálu a Jáchymku. Mates měl svůj malý lezecký křest – první vrcholek a poprvé na laně.