Rakovecké údolí

S Kámou, Vagošem, Prokopem a Grétkou jsme se vydali do Rakoveckého údolí. Je to taková zastrčenější a opuštěnější část Moravského krasu. Dříve jsem tam hodně jezdil na kole a užíval si krásnou samotu. Teď tam vede několik single trailů, takže je všude hodně cyklistů, ale pořád je tam krásně. U Junácké studánky (někde také studánka sv. Václava) jsme si udělali oheň a děcka běhaly po lese. Po tom nekonečném vysedávání doma to bylo úžasné. Cítit kouř, jít po louce, překračovat potok.

Číst dál

Hořice nad Blanskem

K Blansku legálně můžeme a tak jsme se prošli po kopcích nad krásně zastrčenou vesničkou Hořice. Stojí na hřebeni nad Blanskem, končí tam cesta, a člověk si připadá aspoň trošku jako na horách. Původně jsme si chtěli dělat oheň u turistického přístřešku Nepustilka, ale byla zima, sníh a ohniště stejně zabral někdo jiný.

Číst dál

Po Brně a blízkém okolí

Od začátku roku jsme zavřeni v Brně, nikam se díky Covidu pořádně nemůže. Dost nám to vadí. Zvláště teď na jaře, když se dělá teplo a slunečné počasí nás táhne někam dál do kopců a na chalupy. A tak místo toho chodíme na večerní čelovkové procházky na Ruský vrch, sem tam něco delšího za Brnem, ale je to bída. Děti tento rok nelyžovaly. Snad bude brzy líp. Aspoň na hory a chalupy by lidem dovolit mohli.

Číst dál

Svratka před uvězněním

Jarní prázdniny našich dětí jsme původně plánovali celé ve Svratce, ale počasí nám moc nepřálo. Tož alespoň na pár dní. Jeli s námi Hudečkovi a pobyli jsme na chalupě necelé čtyři dny. Zažili jsme sluníčko a teplo, zimu a hustou chumelenici, sníh, bahno, led i suchou louku. Snažili jsme si to užít, protože po návratu do Brna budeme na tři týdny zavřeni doma. Tak si to přeje naše vláda.

Číst dál

Ostrý a Kamenitý téměř ve sněhu

Za sněhem jsme se vypravili k našim do Třince. Bohužel, k naší velké smůle, vše začalo den před naším příjezdem roztávat. Na horách tak bylo sněhu dost, ale vše bylo úplně rozmáčené a místy to byla už jen voda. Vyběhl jsem si na běžkách potmě na Ostrý. Bylo jasno, svítil měsíc, nádhera. Škoda té vody všude. Další den jsme zkusili vyšlapat na Kamenitý. Byl to boj, ale šlo to. Nakonec jsme to otočili těsně pod chatou. Děti už byly úplně promočené, začínalo se stmívat a představa, že se do chaty díky covidu stejně nedostaneme, způsobila, že nám to ani nevadilo.

Číst dál

Suchý žleb

Po dlouhé době se ukázalo sluníčko a navíc byl volný den. Lenivě jsme se poflakovali doma, ale zmátořili jsme se a vyrazili na krátký výlet do Moravského krasu. Z kola mám odkoukané černé díry ve svazích Suchého žlebu a už dlouhou jsem si říkal, že tam musím vzít děti. Tak dnes. Zpočátku jsme to brali poctivě a zkoumali každý vstup do jeskyně, ale ke konci už jsem byli unavení. Bylo tam toho fakt hodně. Cesta zpátky po žluté značce měla být procházkou po osamělé části Krasu, ale nějak mi nedošlo, že díky covidu jsou lidé úplně všude a zvláště pak kolem míst, kam lehce dojedou autem. Naštěstí to byly jen dva kilometry a k Macoše jsme raději vůbec nešli.

Číst dál

Z Chlumu na Horní les

Počasí sice nic moc, ale protože kvůli covidu sedíme pořád doma, tak bylo třeba někam vyrazit. Markét přišla s nápadem na kopečky kolem Vírské přehrady. I přes to, že skoro pořád mrholilo, že bylo všude mokro, že Áďa remcala něco o bolavých nožičkách a že jsme zkrátili plánované kolečko na pár kiláků, to byl dobrá akce. Objevili jsme úplně novou oblast, kterou budeme dál zkoumat. Tenhle typ krajiny nám sedí. Rozhledna Horní les už byla zavřená,  ale v té mlze by stejně nebylo nic vidět. Musíme se sem vrátit.

Číst dál

Údolím Blahoňůvky

Ráno jsem přejel ze Staroměstska do Brna a hned jsme vyrazili na výpravu do neznámých končin. Z Nelepeče, kde jsme zaparkovali auto, jsme na kolech po náhorních planinách dojeli k rybníku U Myslivny. Svítilo sluníčko, bylo teplo a všude byly křížky. Pěkný kraj. Od rybníka začal pětihvězdičkový sjezd do Dolních Louček, který vede krásným, úplně opuštěným, sedm kilometrů dlouhým údolím říčky Blahoňůvky a Libochovky. V podzimních barvách to bylo za odměnu. Do Louček jsme dojeli promrzlí a děti se tvářily unaveně. Pro auto vyrazil sám a děti s Maky zůstali na nám dobře známém hřišti u hospody. Z Louček do Předklášteří to byla úplná pohoda, jel jsem rychle a všechny jsem předjížděl. Dobrá nálada mě ale přešla na žluté značce z Předklášteří nahoru k autu. Bylo to hodně prudké, takže jsem kolo tlačil. Do toho jsem klouzal v blátě a téměř před koncem přišly dva úseky zarostlé ostružiním a maliním. Nadával jsem pěkně. Ale výlet to byl dobrej, to zase jo.

Číst dál

Poslední Svratka

Byla tady poslední šance podívat se tento rok na chalupu ve Svratce. Pak se vše zazimuje a dá se zase až na jaře. Navíc všude řádí covid a každá příležitost jak vypadnout někam ven je třeba využít. Myslím, že jsme trefili ten správný čas, kdy mají stromy nejhezčí barvy. Když do toho ještě zasvítí sluníčko, je to nádhera. Podzim jsem měl vždy ze všech období nejraději a tyhle slunečné žlutooranžové dny jsou to nejlepší co v přírodě znám. Jeden den svítilo sluníčko a s dětmi jsme objeli kolečko kolem Devíti skal, pod kterými je těch žlutých stromů nejvíce. Taky jsme začali v lese stavět úplně nový domeček. Tentokrát na lepším místě a poctivě. Z Matýska už je velký pomocník, sekerou a mačetou se ohání jak zkušený zálesák. Během chvilky zvládne přesekat i patnácti centimetrový kmen. Je po mně. A protože mám rád i ponuro a mlhavo, vyrazil jsem v pondělí, kdy se nikomu ven nechtělo, na kolo sám. Mrholilo, byla zima a mlha, ale to mi vůbec nevadilo. Naopak. Objel jsem kolečko po skalkách v okolí a krásně jsem si to užil.

Číst dál

Svratka

Na začátek podzimu jsme se zajeli podívat do Svratky. Listí žloutne, ochlazuje se, stmívá se brzy a příroda začíná být taková, jakou ji mám nejraději. Chystali jsme dřevo na zimu a kromě poflakování jsme trošku jezdili na kole. V sobotu jsme jeli kolečko kolem rybníka Svratouch, do kterého chtěly děti vlézt. Naštěstí se koupali jen Adélčini petshopáci.  Po návratu do Svratky jsme s Adélkou přihlíželi zajímavému dění v parku u místní sokolovny. Na provizorním pódiu tam hrály místní funkové kapely a byl tam i jeden velice povedený fanoušek. Pro Áďu velký zážitek. V noci jsem vyrazil na kolo, abych si pomalu zvykal na zimní režim plný temných studených vyjížděk. Foukal silný vítr, svítil měsíc a byl to velký zážitek. V neděli bylo nádherně teplo a slunečno a tak jsme cestou do Brna objeli na kolech Pilskou nádrž a dopřáli dětem hodně času na sportovišti plném různých atrakcí. Parádní místo pro děti.

Číst dál