Po třech dnech strávených na Vysočině a v Jeseníkách jsme naši pánskou jízdu nasměrovali do Třince. Já jsem si sice přál strávit aspoň noc na Božence pod Paprskem, ale Matýskovi se už stýskalo po kámoších. V Třinci zrovna byly holky od ségry a Sofi si ho zavolala. A tak jsme jeli. Počasí nebylo nic moc a tak jsme se poflakovali po Třinci a okolí. Zajeli jsme nahoru na Ostrý a já jsem dvakrát vyrazil na kolo. První vyjížďka, bylo to v podvečer, těsně po dešti, vedla do Slezských Beskyd. Údolím Hluchové jsem nastoupal pod Velký Stožek a přes Filipku a Loučku jsem se vracel zpátky. A právě na Filipce jsem zažil úžasný západ slunce. Trvalo to sice jen deset minut, ale bylo to nádherné. Kvůli takovým chvilkám na ty hory budu jezdit celý život.
Filipka
Beskydy s dětmi
Markét se konečně zrealizovala dámskou jízdu v podobě přechodu hlavního Jesenického hřebene. Já jsem zůstal s dětmi a jako pokaždé, když hlídám sám více dní, jsme vyrazili k rodičům a ségře. Tam se máme vždy dobře.
Do podzimních Beskyd
Zřejmě poslední výlet do Beskyd před tím, než napadne sníh. Matýsek s Adélkou byli nemocní, Markét se zotavovala z výletu do Roháčů, takže jsem měl celkem dost prostoru pro toulky na kole. Jeden výlet jsme udělali s Matýskem, kterého jsme pořádně navlíkli, aby se nenachladil ještě více. Šli jsme na Kamenitý, dali jsme si tam oběd a celou cestu tam i zpět jsme probírali svět Minecraftu – spolehlivá motivace pro jeho nožičky – když se povídá o Minecraftu, tak šlape jak mašina.
Noc na Ostrém
Aspoň na jednu noc jsme stihli vyjet nahoru na chalupu v Beskydech. Stihli jsme vše – sekat dřevo, stavět domeček, udělat oheň v krbu, opéct párky a samozřejmě, přespat v tichu a klidu na Beskydském hřebeni. Já jsem jel nahoru na chatu o dolu na kole a projezdil jsem okolní hřebeny. Byl jsem na Kamenitém, na Javorovém i v Nýdku a na Filipce.
Týden v Beskydech
Maky potřebovala pracovat a tak jsem vzal děti, vyřídil si narychlo týdenní dovolenou a tradááá do Beskyd. Původně jsme chtěl vytáhnout děti a věci na chalupu na Ostrém, ale předpověď počasí (vítr, děšť) a sněhové podmínky (hodně mokrého sněhu nebo bahno) nás odradily. Zůstali jsme dole u našich, ale snažil jsem se uspořádat každý den výpravu někam ven.
Beskydy – podzim přichází
Tři dny v Beskydech. Krásné počasí nás provázelo na Ostrém, na Ropici, na Filipce i Loučce. Po dlouhé době jsem se projel na kole po horských hřebenech kolem Třince – tak jako kdysi, když jsem tady pracoval v nemocnici a na horách jsem byl skoro každý den. Vzpomněl jsem si na vyjížďky až k lysé, na horách přes týden v podvečer nebývali žádní lidé, domů jsem se vracel potmě.
Pět dní v Beskydech
Na pár volných dní jsme zajeli do Třince. Spali jsme podruhé na Ostrém a mě se konečně podařilo uběhnout kolečko z Třince přes Ostrý a Javorový. Tentokrát jsme stihli i výpravu na Filipku.
Velký Stožek
Po dlouhé době jsme s Maky vyrazili na trek. Z Hluchové jsme vystoupali na Velký Stožek, kde vládlo pravé podzimní počasí – mlha, mokro, vítr a zima. Poseděli jsme chvilku na Schronisku pod vrcholem, ale bylo tam dost draho. A tak jsme po hřebenech sestoupili do dalšího tábora – na Filipku. Tam už tak draho nebylo a tak jsme si dali Radegast a zelňačku. Do třetího postupového tábora – ke ségře s Lechem do Hrádku – jsme dorazili těstně před setměním. Dělaly se bramborové placky, pila se slivovička, a byla to ta správná tečka.
Kočkování v Beskydech
Přiznávám, že na koncert Tomáše Kočka a jeho orchestru se mi moc nechtělo, ale bylo na čase jít se na oplátku podívat na tip, se kterým přišla Maky. Po všech těch bluegrassových hrůzách, které se mnou absolvovala (a další už jsou v plánu) jsem nakonec šel docela rád. A dobře jsem udělal. Parádně zahrané i zazpívané. Sáákryš, to zase jednou mé malé muzikantské já dostalo lekci.
Podzimozima v Beskydech
Čechy nás po návratu ze Španěl přivítaly zimou a sněhem. Třinecká narozeninová oslava se tak musela přesunout z chalupy na Ostrém do Hrádku. Zatím co venku pršelo a sněžilo, my jsme seděli u krásných krbových kamen a ládovali jsme se samýma dobrotami. Po třech týdnech ešusového stravování bychom nepohrdli téměř žádným jídlem, ale to co si pro nás Janča s Leškem připravili bylo vskutku „ERM“. V neděli jsme se šli podívat na hřeben. Úplná zima. Dokonce tam někdo šmrdlal na skialpech – grrrr. Ty spousty dobrého jídla a zasněžená krajina v nás vyvolaly pocit vánoc.