Suchý žleb

Po dlouhé době se ukázalo sluníčko a navíc byl volný den. Lenivě jsme se poflakovali doma, ale zmátořili jsme se a vyrazili na krátký výlet do Moravského krasu. Z kola mám odkoukané černé díry ve svazích Suchého žlebu a už dlouhou jsem si říkal, že tam musím vzít děti. Tak dnes. Zpočátku jsme to brali poctivě a zkoumali každý vstup do jeskyně, ale ke konci už jsem byli unavení. Bylo tam toho fakt hodně. Cesta zpátky po žluté značce měla být procházkou po osamělé části Krasu, ale nějak mi nedošlo, že díky covidu jsou lidé úplně všude a zvláště pak kolem míst, kam lehce dojedou autem. Naštěstí to byly jen dva kilometry a k Macoše jsme raději vůbec nešli.

Číst dál

Z Chlumu na Horní les

Počasí sice nic moc, ale protože kvůli covidu sedíme pořád doma, tak bylo třeba někam vyrazit. Markét přišla s nápadem na kopečky kolem Vírské přehrady. I přes to, že skoro pořád mrholilo, že bylo všude mokro, že Áďa remcala něco o bolavých nožičkách a že jsme zkrátili plánované kolečko na pár kiláků, to byl dobrá akce. Objevili jsme úplně novou oblast, kterou budeme dál zkoumat. Tenhle typ krajiny nám sedí. Rozhledna Horní les už byla zavřená,  ale v té mlze by stejně nebylo nic vidět. Musíme se sem vrátit.

Číst dál

Údolím Blahoňůvky

Ráno jsem přejel ze Staroměstska do Brna a hned jsme vyrazili na výpravu do neznámých končin. Z Nelepeče, kde jsme zaparkovali auto, jsme na kolech po náhorních planinách dojeli k rybníku U Myslivny. Svítilo sluníčko, bylo teplo a všude byly křížky. Pěkný kraj. Od rybníka začal pětihvězdičkový sjezd do Dolních Louček, který vede krásným, úplně opuštěným, sedm kilometrů dlouhým údolím říčky Blahoňůvky a Libochovky. V podzimních barvách to bylo za odměnu. Do Louček jsme dojeli promrzlí a děti se tvářily unaveně. Pro auto vyrazil sám a děti s Maky zůstali na nám dobře známém hřišti u hospody. Z Louček do Předklášteří to byla úplná pohoda, jel jsem rychle a všechny jsem předjížděl. Dobrá nálada mě ale přešla na žluté značce z Předklášteří nahoru k autu. Bylo to hodně prudké, takže jsem kolo tlačil. Do toho jsem klouzal v blátě a téměř před koncem přišly dva úseky zarostlé ostružiním a maliním. Nadával jsem pěkně. Ale výlet to byl dobrej, to zase jo.

Číst dál

Poslední Svratka

Byla tady poslední šance podívat se tento rok na chalupu ve Svratce. Pak se vše zazimuje a dá se zase až na jaře. Navíc všude řádí covid a každá příležitost jak vypadnout někam ven je třeba využít. Myslím, že jsme trefili ten správný čas, kdy mají stromy nejhezčí barvy. Když do toho ještě zasvítí sluníčko, je to nádhera. Podzim jsem měl vždy ze všech období nejraději a tyhle slunečné žlutooranžové dny jsou to nejlepší co v přírodě znám. Jeden den svítilo sluníčko a s dětmi jsme objeli kolečko kolem Devíti skal, pod kterými je těch žlutých stromů nejvíce. Taky jsme začali v lese stavět úplně nový domeček. Tentokrát na lepším místě a poctivě. Z Matýska už je velký pomocník, sekerou a mačetou se ohání jak zkušený zálesák. Během chvilky zvládne přesekat i patnácti centimetrový kmen. Je po mně. A protože mám rád i ponuro a mlhavo, vyrazil jsem v pondělí, kdy se nikomu ven nechtělo, na kolo sám. Mrholilo, byla zima a mlha, ale to mi vůbec nevadilo. Naopak. Objel jsem kolečko po skalkách v okolí a krásně jsem si to užil.

Číst dál

Svratka

Na začátek podzimu jsme se zajeli podívat do Svratky. Listí žloutne, ochlazuje se, stmívá se brzy a příroda začíná být taková, jakou ji mám nejraději. Chystali jsme dřevo na zimu a kromě poflakování jsme trošku jezdili na kole. V sobotu jsme jeli kolečko kolem rybníka Svratouch, do kterého chtěly děti vlézt. Naštěstí se koupali jen Adélčini petshopáci.  Po návratu do Svratky jsme s Adélkou přihlíželi zajímavému dění v parku u místní sokolovny. Na provizorním pódiu tam hrály místní funkové kapely a byl tam i jeden velice povedený fanoušek. Pro Áďu velký zážitek. V noci jsem vyrazil na kolo, abych si pomalu zvykal na zimní režim plný temných studených vyjížděk. Foukal silný vítr, svítil měsíc a byl to velký zážitek. V neděli bylo nádherně teplo a slunečno a tak jsme cestou do Brna objeli na kolech Pilskou nádrž a dopřáli dětem hodně času na sportovišti plném různých atrakcí. Parádní místo pro děti.

Číst dál

Na Nový hrad

S Kámou, Jančou a bandou dětí jsme šli na nedělní výlet. Na Nový hrad to nebylo to úplně blízko a děcka toho cestou naběhaly snad dvakrát tolik než bylo potřeba. I tak jsme nakonec byli nejvíce unavení my s Market. Nový hrad byl otevřený a pro děti ideální místo k zastavení. Dalo se vylézt nahoru na ochoz a projít největší věž.  Taky se dalo slézt dolů do mučírny. To, že byl otevřený malý šenk a dostali jsme pozornost v podobě dvou teplých koláčků, to už byla jen třešnička na dortu. Celý Kras, a obzvláště kopce a údolí kolem Adamova, mám hodně rád. Dobrá výprava.

Číst dál

Ostrý a Kozubová

Chalupu na Ostrém jsme toto léto vůbec neviděli. Úplně nás tak minula sezóna borůvek. Příští rok to musíme napravit. Dostali jsme se tam až tento víkend společně s našima. Celý víkend bylo krásně teplo a slunečno. Toho jsme využil a na pár hodin jsem zmizel do okolních údolí a kopců. Po dlouhých letech jsem se podíval na louky pod vrcholem Kozubové, na které koukáme celý život z protisvahu a objevil jsem krásnou spojku z údolí Lomné na hřeben mezi Malým polomem a Slavíčem. Celou noc byli slyšet jeleni, kteří jsou teď v říji a svými zvuky dokáží pěkně vystrašit.

Číst dál

Vysoký potok a Pohořelec

Hlavní cíl naší víkendové výpravy byl starý dům na prodej nad obcí Vysoký Potok. Hledání nemovitosti nebo pozemku v Jesenickém pohraničí pořád pokračuje.

Cestou do Sudet jsme vyslyšeli dva malé hladové krky a najedli jsme se v Králíkách v restauraci U Lípy (moc dobré). Obhlídku domu jsme spojili s procházkou na hřeben a po okolních lesích. Nahoře stojí krásná kaple, ale bohužel je hřeben dostupný autem po asfaltce a hlučný provoz nám trošku vadil. Kolem Severomoravské chaty jsme jen prošli a zpátky jsme šli mimo cesty lesem. Chudáček Adélka dostala žihadlo od nějaké velké potvory, kterou nikdo neviděl, ale muselo to být něco hrozného. K autu jsme ji museli donést na rukou a na zádech. Dům ani místo se nám nakonec moc nelíbily, budeme hledat dál. K večeru jsme přejeli do Svratky, kde jsme přespali a druhý den konečně došlo na slibovaný bazén. Ten ve Žďáru máme fakt rádi, pro děti ideální místo, málo lidí, od Svratky kousek.

Číst dál

Kolem Macochy

Rychlá výprava do Moravského krasu. Hlásili bouřky a tak jsme nešli moc daleko. Nakoukli jsme do Macochy, kde se mi na dolním můstku připomněla akce stará 14 let. Prošli jsme se kousek po hřebeni a Pustým žlebem jsme se vrátili zpátky. Bavilo mě jít pomalu a pořádně si prohlížet všechny skály, jeskyně a staré stromy. Pustým žlebem jezdím často na kole a to vidím  kolem cesty jen čmouhy. Dole ve žlebu jsme potkali Pípaky a dohodli jsme společný oběd na Holštejně. Vše nám krásně vyšlo.

Číst dál

Narozeniny na Ostrém

Mamka s taťkou nás všechny pozvali na Ostrý, abychom společně oslavili jejich narozeniny. Mamka navařila spoustu dobrot a s taťkou vše vyvezli nahoru. My jsme přijeli do hotového. Dorazili jsme v pátek večer a jeli jsme přímo z Brna. Je to fajn pocit vysednout po dvou hodinách z auta a být na Beskydských hřebenech. V sobotu dorazila Jana s rodinkou a byli jsme komplet. Děti lumpačily, my jsme se poflakovali, Pavel nás pustil do bazénu, do toho ty dobroty, pohoda. V neděli bylo zvláštní počasí. Přes Ostrý se od rána převalovaly chomáče mlhy a odpoledne už bylo bílo úplně všude. S Markét jsme si před obědem zaběhli na Kamenitý, kde krásně hřálo sluníčko a nebe bylo hezky modré. Cestou zpátky jsme se na Kalužném zase zanořili do mlhy a sluníčko už jsme ten den nezahlédli. Tak ještě jednou na zdraví a za rok zase na stejném místě.

Číst dál