Po stopách bludiček
Sudetské putování 2025
Bludičky se objevují v noci, především v močálech a bažinách, a svádějí pocestné ze správného směru. Ve středověké latině se nazývají ignis fatuus “neposedný oheň”
Výprava jednoznačně motivovaná knihou “Ignis Fatuus”, kterou napsala Petra Klabouchová. Knihu jsem dočetl pár dní před příjezdem na Šumavu a do údolí Křemelné jsem se musel podívat za každou cenu. Zprvu mě mrzelo, že vstup na most pod bývalou obcí Stodůlky je zakázaný, ale podivná náhoda mi pomohla - ve Velkém boru jsem se zastavil u památníků německých vojáků. Byl tam pán ze správy parku a čistil z pomníku mech. Poradil mi, ať na most jedu, že přes něj jezdily tanky. Zákaz tam sice je, ale prý se moc nedodržuje - obec nemá peníze na údržbu, vyřešila to zákazem. Za mostem na kopci stály Stodůlky. Než je vojáci rozstříleli na prach. Přes Hartmanice jsem, s malou odbočkou, dorazil až na Mouřenec. Zvláštní místo. Tohle jsem se dočetl o malém hřbitůvku a kostnici:
Malý hřbitov za mohutnou zdí skýtal jen omezený prostor pro pohřbívání, a proto byly ostatky zemřelých po několika letech vykopány, uloženy do kostnice a na místě starého hrobu byl uložen nový nebožtík. Odtud zřejmě vycházejí i pověsti o upírech, protože se občas podařilo vykopat nebožtíka ve velmi zachovalém stavu.