Modrý Pavouček

Do Krušných hor jsem přijel večer. Neuvěřitelnou náhodou jsem zajel k věznici Vykmanov a zaparkoval u takzvané Věže smrti, ve které kdysi muklové drtili uranovou rudu před odvozem daleko na východ. Chtěl jsem se tam jednou podívat, ale tohle bylo naprosto neplánované. Fakt zvláštní náhoda. Zaparkoval jsem v lesích nad Jáchymovem, na místě, které jsem objevil minulý rok. Do západu slunce zbývaly dvě hodiny, tak jsem narychlo vyrazil najít starou kompresorovou stanici, která zásobovala okolní pracovní tábory vzduchem. Stanice stojí zarostlá v lese, ale kdysi to muselo být obrovské, následující popis jsem si musel schovat:

Jedná se o mohutnou stavbu 47 x 30 x 16 metrů. Stavebně je rozdělena na jižní a severní část. Severní sloužila k zásobování stavby elektrickou energií. V přízemí byla transformovna s jedenácti transformátory. Každý z nich byl umístěn ve vlastní kobce, pod kterou byla jímka na vyteklý transformátorový olej. Kobky jsou ve dvou řadách, mezi kterými je průjezd pro nákladní automobily. Otevřený průjezd fungoval i k větrání a ochlazování transformátorů. Nad transformátory bylo patro, kde byla rozvodna vysokého i nízkého napětí. Nízké mezipatro sloužilo k uložení kabelových rozvodů. Ostatní místnosti sloužily jako sklady, dílny, strojovna pístového kompresoru a prostory pro obsluhu zařízení. Jižní část tvoří podsklepená strojovna, v jejíž horní části bylo umístěno šest odstředivých turbokompresorů. Jeden turbokompresor při 7400 otáčkách za minutu „vyrobil“ za hodinu 10000 metrů krychlových stlačeného vzduchu. Pohon turbokompresoru zajišťoval přes převodovku elektromotor o výkonu 1200 kW. Vzduch byl během stlačování ochlazován vodním chladičem. Každé soustrojí vážilo skoro 20 tun a mělo délku 7,5 metru. Vše bylo vyrobeno ve Škodě Plzeň (v té době Závody V. I. Lenina. Pod stropem byl mostový jeřáb sloužící k servisu a montáži zařízení. Pod strojovnou byly umístěny filtrační jednotky, vzduchové potrubí, čerpadla chladící vody, chladiče elektromotorů a olejové zařízení. Při tom platilo, že každý turbokompresor měl veškerá zařízení sám pro sebe, takže vše zde bylo šestkrát. Chladicí voda byla zpětně chlazena ve vnější nádrži o rozměrech 33 x 8 metrů umístěné mimo vlastní kompresorovnu. Nad nádrží byla dřevěná konstrukce nesoucí ventilátory, které vytvářely proud vzduchu, a tím byla voda chlazena. Schodišťové šachty spojující jednotlivá podlaží stavby byly umístěny v rozích kompresorovny. (z webu prazdnedomy.cz)

Pokračoval jsem dále do bývalého tábora Rovnost, ve kterém stojí Řetízkárna. Je to jedna z mála zachovaných budov, kterou se snaží dát nadšení lidé alespoň trošku do pořádku, pořádají tam zajímavé akce (např. s bývalými vězni, kteří ještě žijí) a chtějí mít z místa komunitní centrum. Více na retizkarna.cz