Orlické Záhoří
Na jarní prázdniny jsme se dlouho těšili. Osud nám ale opět nepřál. Adélka s Markét onemocněly a počasí onemocnělo taky. Místo sněhu z nebe padala voda sníh aby člověk hledal s lupou. Do Orlického Záhoří jsme tak odjeli sami s Matýskem. Bydleli jsme týden na chatě Luna. Špatné počasí naštěstí vyvážili lidé, kteří se v chat na jaráky tradičně potkávají. Večírky se protahovaly do ranních hodin, ale přes den jsme se s dětmi snažili něco podnikat.
Matýska začalo bavit lyžování, tak jsme jezdili na okolní sjezdovky, někdy i dvakrát denně. Úžasné. Když jsem se údolím Orlice motal na kole, ani jsem netušil, že tam strávím týden lyžováním. Mám to tam hodně rád. Kouzla se dějí.
Díky moc Peťovi a Mirce, že nám to tak pěkně zařídili.
Vrchní Orlice
Vrchní Orlice
Vrchní Orlice
Vrchní Orlice
Autobus jen pro nás
Šerlich
Na hřebeni
Voda všude
Zieleniec
Sjezdovky kam člověk dohlédne
Šerlich z Polska
Jezdíme až do osmi
V Říčkách
Jsme vysoko
Peťa, Matěj, já a Mates
Údolí Divoké Orlice
Údolí Divoké Orlice
Údolí Divoké Orlice
Lasowka
Lasowka
Lasowka
Ani rok
Sedmdesát
Lasowka
Lasowka
Tady bydlíme
Večeře
A po večeři do Polska na večerní lyže
Peťa
Večírek
Majitel Mirek
Bětka
Večírek
Mirka
Maty
Čtyři ráno, já, Peťa a Bětka lezeme po sjezdovce na vyhlídku