Orlické hory
Měli jsme jet do Prahy, ale Adélka den před odjezdem onemocněla. Na rychlo měníme plány a jedeme s Matýskem do Orlických hor. Nestihl jsem si nachystat trasy ani vytipovat místa na spaní. Ale s pomocí map a kámošů máme za chvíli seznam, který se za dva dny nedá stihnout. Noc z pátku na sobotu jsme spali na hranicích, nedaleko tvrze Adam, na místě kterým jsem minulý rok cestou z Polska projížděl. Moc se mi tehdy líbilo a sliboval jsem si, že tam musím někdy přespat.
V sobotu jsme přejeli do Neratova a zaparkovali přímo u “Swap chaloupky”. V té probíhá bezplatný charitativní sběr a výdej jakýchkoliv věcí. Matýsek měl zálusk na závěsnou poličku, ale říkal jsem mu, ať to nechá chudším lidem. Smutně chaloupku zavřel. V tom přijelo auto s cikánskou rodinkou a nastal nálet. Děti i dospělí postupně prohrabali celou chatičku a dobrou polovinu věcí nanosili do svého auta. Jako první brali Matýskovu poličku. Pocity smíšené. Skoro jsem se bál o naše auto, aby ho taky nevzali útokem. Z Neratova jsme na kolech vybojovali kopec na Haničku. Prohlídku si necháváme na jindy a šlpali jsme po hlavním hřebeni až na Pěticestí. Cestou jsme prolézali sruby i řopíky. Cesta byla hodně do kopce a bunkry Matýsekovi udržovaly náladu. Prohlídka srubu Průsek neměla chybu. K autu jsme se vraceli po úžasné Sudetské cestě po Polské straně. V Neratově jsme si dali večeři a přečetli si velký letách o místní komunitě - hodně zajímavé co se tam děje. Celé údolí, které svírají Orličky a Gory Bystrzyckie se pro mě stává srdeční záležitostí. Zalíbilo se mi už na podzim a teď se to jen potvrdilo. Večer jsme projížděli horské silničky v Polsku a hledali místo na spaní. Měli jsme nějaké tipy od kámošů místňáků, ale nakonec jsme se vrátili do Čech a spali hluboko v lesích nedaleko Mostowic. Naprosté ticho, tma, v noci trošku pršelo.
V neděli bylo výrazně tepleji. Sluníčko svítilo už od rána. Přejeli jsme znovu do Polska, přímo na start trailu Jagodna. Tohle bylo ježdění přesně pro Matýska. Šlapal, nezastavoval, chvílemi jsem mu nestačil. Zastavili jsme až po deseti kilometrech na vrcholu zvaném Jagodna. Po návratu k autu dal Matýsek trailu pět hvězdiček. Cestou jsme se ještě zastavili u Zemské brány a prošli se k Orllické chatě. Do Brna jsme dojeli dost unavení.